Procurement observatory.

<!-- PAGE 1 --># VYSVĚTLENÍ ZADÁVACÍ DOKUMENTACE Č. 2 ROZHODNUTÍ O ZMĚNĚ ZADÁVACÍ DOKUMENTACE Č. 1

Dle ust. § 98 a § 99 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v účinném znění (dále jen „ **ZZVZ** " nebo **„zákon"** )

**Digitální Přístavní karta s rozšířením funkcionalit systému**

Název zakázky

**a integrací na EuRIS**

Evidenční číslo VZ ve Z2026-044175 VVZ Název zadavatele Česká republika – Ředitelství vodních cest ČR

| IČO | 679 81 801 |
| --- | --- |
| Adresa sí d la | nábřeží L. Svobody 12/1222, 110 15 Praha 1 |

Zadavatel výše uvedené veřejné zakázky obdržel dne 16. 9. 2026 žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace. Zadavatel tímto poskytuje vysvětlení zadávací dokumentace, a to včetně přesného znění žádostí.

**Žádost č. 1 Dotaz č. 1:**

*V rozpočtu je uvedena položka: Dodávka HW pro nové lokality. Dotaz: Hardware pro nové lokality se má dodávat v průběhu několika let. Bude součástí smlouvy inflační doložka, nebo musí zhotovitel kalkulovat s předpokládaným navýšením ceny již při ocenění položky? Děkuji za odpověď.*

**Odpověď na dotaz č. 1:**

Zadavatel se uvedeným dotazem zabýval a s ohledem na dlouhodobý charakter určité části plnění a možný vývoj cen v průběhu realizace veřejné zakázky se rozhodl inflační doložku na část plnění do smlouvy zakomponovat. Zadavatel proto upraví smlouvu o dílo, která tvoří přílohu č. 3a zadávací dokumentace, a to v části čl. XI. odst. 7, a doplní zde inflační doložku v obdobném znění jako v servisní smlouvě, a to ve vztahu k následujícím částem plnění uvedeným v čl. V. bodě 1. smlouvy o dílo:

- Část 3b – Nasazení firmware na zámky a další zařízení

<!-- PAGE 2 -->- Část 3c – Dodávka HW pro nové lokality K ostatním částem díla nebude inflační doložka uplatněna.

**Dotaz č. 2:**

*Na straně 9 Přílohy č.1 je uveden požadavek: „Současně bude zavedena funkce podporující odemykání čteček u dveří nebo sprch v přístavech. Pro zjednodušení nebude pro otevření těchto dveří vyžadováno přihlášení v konkrétním přístavu (bez čerpání služeb na sloupku). Zavedena bude funkcionalita, aby bylo možné zpoplatnit uskutečnění vstupu např. na WC nebo do sprchy. Řešení bude postaveno na zavedení online komunikace čteček využívající stávající konektivitu dostupnou v lokalitě se serverem Přístavní karty a uskutečnění aktivace vstupu pomocí mobilní aplikace online komunikací přes server (nebude využívána přímá komunikace mobilního zařízení a čtečky např. pomocí NFC).*

*Otázka: Bude tím dotčena i změna na fyzických kartách a nejen na virtuální kartě? Pokud ano je nutno stanovit způsob úpravy. Tato úprava není součástí zadávací dokumentace. Děkuji za odpověď S pozdravem*

**Odpověď na dotaz č. 2:**

Zadavatel uvádí, že stávající řešení v případě zpoplatnění vstupu již zahrnuje zápis provedení této platby na fyzickou kartu. Tento princip u fyzických karet bude zachován a nezměněn, pouze novým zavedením online komunikace na server dojde rovněž k zapsání transakce na server, tak jako v případě použití nové digitální karty pro zpoplatněné otevření vstupu.

**Žádost č. 2 Průvodní dopis:**

*[r]ádi bychom se společně s našimi partnery ucházeli o veřejnou zakázku „Digitální Přístavní karta s rozšířením funkcionalit systému a integrací na EuRIS". V této souvislosti jsme k*

<!-- PAGE 3 -->*zadávací dokumentaci zaslali sadu dotazů a dovolujeme si stručně vysvětlit důvody, které nás k tomuto kroku vedly. V souladu s interními směrnicemi naší společnosti a skupiny [anonymizováno] jsme provedli právní analýzu zadávací a smluvní dokumentace, která je povinnou součástí přípravy zakázek s hodnotou nad 20 mil. Kč bez DPH. Na základě jejích závěrů jsme připravili a odeslali soubor dotazů. Naším cílem je předejít potenciálním nejasnostem či odlišným výkladům, které by mohly v průběhu plnění smlouvy vzniknout. Věříme, že včasné upřesnění těchto aspektů přispěje k hladšímu průběhu spolupráce a efektivnějšímu plnění do budoucna. Děkujeme za pochopení.*

*Zadavatel zahájil dne 11.08.2026 zadávací řízení na veřejnou zakázku „Digitální Přístavní karta s rozšířením funkcionalit systému a integrací na EuRIS", evidenční číslo zakázky (VVZ): Z2026-044175. Zadavatel stanovil lhůtu pro podání nabídek do 29.09.2026. Dodavatel v zákonem stanovené lhůtě podává tuto žádost o vysvětlení zadávací dokumentace.*

**Dotaz č. 1:**

*V souvislosti s předpokládaným rozšířením funkcionalit a zvýšením objemu zpracovávaných dat předpokládáme, že může dojít k nárůstu nároků na výkon a kapacitu serverové infrastruktury provozované v hostingu ČD Telematika. Může Zadavatel potvrdit, že případné navýšení HW prostředků (výpočetní výkon, kapacita úložiště, paměť apod.), které bude nezbytné pro provoz dodávaného řešení v požadovaném rozsahu, zajistí a financuje Zadavatel?*

**Odpověď na dotaz č. 1:**

Zadavatel k dotazu uvádí, že serverová infrastruktura je v souladu s Přílohou č. 3 smlouvy o dílo v plném rozsahu zajišťována Zadavatelem a jako taková není předmětem plnění této veřejné zakázky.

V případě, že v průběhu realizace či provozu řešení vznikne objektivní potřeba přiměřeného a odůvodněného navýšení HW prostředků, zadavatel toto navýšení zajistí a bude jej financovat z vlastních prostředků mimo rámec předmětné smlouvy.

**Dotaz č. 2:**

*Systém je provozován v hostingu třetí strany (ČD telematika), jehož dostupnost Dodavatel neovlivňuje, přitom SLA požaduje u kritické události reakci do 1 hodiny a vyřešení do 24 hodin v době plavební sezóny. Žádáme o potvrzení, že do doby vyřešení se nezapočítává doba,*

<!-- PAGE 4 -->*po kterou trvá příčina na straně poskytovatele hostingu nebo na straně konektivity jednotlivých lokalit.*

**Odpověď na dotaz č. 2:**

Zadavatel potvrzuje, že do doby vyřešení vady či incidentu ve smyslu garantovaných úrovní služeb (SLA) dle návrhu servisní smlouvy (příloha č. 3b zadávací dokumentace), se nezapočítává doba trvání příčiny na straně poskytovatele hostingových služeb nebo na straně konektivity jednotlivých lokalit, pokud tato překážka prokazatelně ovlivňuje vznik či průběh řešení příslušné události.

**Dotaz č. 3:**

*Termín plnění části 4 je vázán na dostupnost rozhraní EuRIS, tedy na okolnost mimo sféru vlivu Dodavatele. Žádáme o vyjasnění:* − *kdo a jakým úkonem prohlásí rozhraní EuRIS za dostupné a od kterého dne počne běžet lhůta 20 týdnů,* − *potvrzení, že po dobu nedostupnosti rozhraní není Dodavatel v prodlení a nevzniká nárok na smluvní pokutu dle čl. XXVII SoD,* − *jakým způsobem bude postupováno, nebudou-li příslušné standardy EuRIS vydány do konce doby trvání Smlouvy o dílo.*

**Odpověď na dotaz č. 3:**

Zadavatel k jednotlivým částem dotazu uvádí následující vysvětlení:

- Dostupnost rozhraní EuRIS potvrdí zadavatel, a to v návaznosti na předchozí komunikaci s dodavatelem, který v přiměřené lhůtě potvrdí, že je rozhraní dostupné v rozsahu odpovídajícím řešení integrace se systémem Přístavní karty. Ode dne tohoto potvrzení počíná běžet stanovená lhůta 20 týdnů pro plnění části 4.
- Zadavatel potvrzuje, že po dobu nedostupnosti rozhraní na straně EuRIS se dodavatel neocitá v prodlení se splněním dotčené části závazku a zadavateli za toto období nevzniká nárok na uplatnění smluvní pokuty dle čl. XXVII smlouvy o dílo.
- Smlouva o dílo je koncipována tak, že plnění příslušné části bude zahájeno až po oficiálním vydání příslušných standardů EuRIS. Do jejich vydání doba trvání smlouvy o dílo nezaniká a nadále pokračuje, což odpovídá čl. XXXVII smlouvy o dílo.

**Dotaz č. 4:**

*Rozsah části 4 není v době podání nabídky přesně stanoven. Žádáme o vyjasnění:*

<!-- PAGE 5 -->− *jakým mechanismem budou řešeny požadavky vyplývající z následně vydaných standardů nad rámec současného vymezení,* − *potvrzení, že změna standardů EuRIS po předání a převzetí díla nebude vadou plnění.*

**Odpověď na dotaz č. 4:**

Plnění části 4 je závislé na detailní specifikaci rozhraní na straně EuRIS, která v době zahájení tohoto zadávacího řízení není ze strany správce daného rozhraní k dispozici. Z tohoto důvodu zadavatel stanovil, že plnění této části bude hrazeno podle skutečného prokazatelně doloženého rozsahu plnění poskytnutého dodavatelem, a to formou měrných jednotek (MJ) s využitím hodinové sazby uvedené v Příloze č. 6 smlouvy o dílo. Případné požadavky vyvolané změnou standardů v průběhu samotné implementace budou rovněž řešeny a účtovány v rámci měrných jednotek.

Pokud by ke změně či požadavku na optimalizaci standardů došlo až po dokončení Části 4, budou tyto nezbytné úpravy realizovány v rámci položky Části 5.

Zadavatel v této souvislosti potvrzuje, že následná změna vstupních parametrů (standardů EuRIS) po předání a převzetí díla nepředstavuje vadu plnění ze strany dodavatele, ale jedná se o překážku plnění vzniklou nezávisle na dodavateli a bez jeho zavinění.

**Dotaz č. 5:**

*Smlouva o dílo ve svém článku V uvádí následující: „Výsledek v podobě softwarového řešení bude po dokončení v plném rozsahu předán OBJEDNATELI, kdy OBJEDNATEL, bude v plném rozsahu zajišťovat vlastními prostředky další provoz systému. Z principu bude mít OBJEDNATEL možnost správu i rozvoj systému vykonávat bez vázanosti smluvním vztahem se ZHOTOVITELEM. V případě omezených personálních kapacit na straně OBJEDNATELE a potřebě zajistit spolehlivý provoz s minimem výpadků, bude mít OBJEDNATEL možnost zadat výkon správy, podpory a rozvoje systému Smlouvou o servisní a uživatelské podpoře systému Přístavní karty*

1. *SML-2026-144-VZ" Dodavateli vzniká celá řada nejasností. Zadavatel a dodavatel jsou dle § 124 ZZVZ povinni po uplynutí zákazu uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku. Smlouvou na veřejnou zakázku je smlouva o dílo i smlouva servisní. Bude servisní smlouva uzavřena postupem podle ZZVZ po uplynutí lhůty zákazu uzavřít smlouvu? Nebo Zadavatel servisní smlouvu považuje za jakési opční právo a tato smlouva nemusí být uzavřena? Pod jaký odst. § 100 ZZVZ by pak taková vyhrazená změna spadala? Smlouva servisní zároveň nabývá účinnosti uveřejněním v registru smluv a Paušální služby mají být poskytovány ode dne účinnosti servisní smlouvy (viz čl. II odst. 1 servisní smlouvy).*

<!-- PAGE 6 -->*Pokud bude servisní smlouva v souladu se ZZVZ uzavřena společně se smlouvou o dílo, znamená to, že servis má být poskytován již před dodáním díla dle smlouvy o dílo. Znamená to, že bude poskytován servis ke stávajícímu řešení Zadavatele? Pokud ne, měla by být účinnost odložena, případně by mělo být v servisní smlouvě jednoznačně upraveno, od jakého okamžiku se Paušální služby začínají poskytovat. Další nejasnost do těchto smluvních vztahů pak vnáší příloha č. 4 smlouvy o dílo (Servisní podmínky), která ve vztahu k softwaru (čl. 5.2) hovoří o 18 týdnech provozu pod režimem smlouvy o dílo a následně přechodem na servisní smlouvu (zde je tedy podpis servisní smlouvy implicitně předpokládán). Dodavatel tak žádá Zadavatele o prověření a vysvětlení vztahu jednotlivých součástí smluvních podmínek a ve vztahu k servisní smlouvě o jednoznačné vyjasnění, na které části díla tato servisní smlouva dopadá. Zároveň bude případně žádoucí odpovídajícím způsobem upravit i tabulku pro nacenění.*

**Odpověď na dotaz č. 5:**

Zadavatel k předmětnému dotazu týkajícímu se vztahu smlouvy o dílo a servisní smlouvy uvádí následující vysvětlení:

- Zadavatel potvrzuje, že servisní smlouva bude s vybraným dodavatelem uzavřena současně se smlouvou o dílo po uplynutí blokační lhůty dle ZZVZ a nejedná se o opční právo. Ustanovení v článku V. smlouvy o dílo slouží pouze k potvrzení, že zhotovitel předá dílo v takovém rozsahu, aby byl zadavatel schopen systém v budoucnu provozovat a rozvíjet i samostatně bez závislosti na zhotoviteli.
- Předmět smlouvy o dílo je koncipován jako upgrade stávajícího řešení systému Přístavní karty. Z tohoto důvodu je poskytování Paušálních služeb ve smyslu servisní smlouvy plně relevantní i pro stávající, aktuálně provozovaný systém. Nebudou-li tomu bránit jiné okolnosti, není důvod účinnost servisní smlouvy odkládat a plnění Paušálních služeb bude zahájeno bezprostředně po nabytí účinnosti servisní smlouvy, tedy ještě před dokončením a předáním upgradovaného řešení dle Smlouvy o dílo.
- Odlišný režim platí pro Doplňkové služby dle servisní smlouvy, které představují doplňkové úpravy již implementovaného nového řešení. Plnění těchto služeb bude probíhat výhradně na základě pokynu zadavatele.
- V souladu s Přílohou č. 4 smlouvy o dílo je součástí realizace upgradu systému (investiční fáze) také podpora za dobu ověřování jeho plně korektní funkčnosti, která je účtována hodinovou sazbou a zahrnuje operativní úpravy implementovaného upgradovaného systému. Součástí této fáze však není pravidelný dohled a zásahy, jež jsou předmětem Paušálních služeb dle servisní smlouvy.
- Zadavatel předpokládá, že po uplynutí 18 měsíců bude upgradovaný systém plně optimalizován a následné drobné úpravy vyvolané běžným provozem (nikoliv samotnou implementací upgradu) budou realizovány v rámci Doplňkových služeb dle servisní smlouvy.

<!-- PAGE 7 -->Zadavatel tak konstatuje, že mezi smlouvou o dílo a servisní smlouvou nedochází k překrývání věcně totožného plnění.

**Dotaz č. 6:**

*Zadavatel v čl. V odst. 7 smlouvy o dílo upravuje tzv. Požadavky, kterými de facto budou objednávány činnosti v rámci díla, u kterých se jedná o měřený kontrakt. Může Zadavatel vysvětlit, jak je tento přístup kompatibilní s fixním termínem realizace díla? Části 2a, 2b, 2c, 2d, 3a a 6a mají být realizovány do 56 týdnů. Hned několik z těchto položek je „měřených", tudíž je v souladu se smlouvou o dílo je dodavatel oprávněn plnit pouze po písemném požadavku Zadavatele. Není ovšem určeno, do jakého okamžiku je Zadavatel povinen takový písemný požadavek vznést, zda takový požadavek ve vztahu k jednotlivým položkám musí konsolidovaný (tudíž ke každé položce vznikne jen jeden požadavek), nebo zda požadavky mohou být dávkovány postupně – v takovém případě není zřejmé, jaký je nejzazší moment, do kterého může být takový požadavek vznesen, když na dodavatele dopadá lhůta 56 týdnů. Totéž je ostatně relevantní i ve vztahu k částem 4 a 5. Zejména u části 4 je opět určen termín, konkrétně 20 týdnů, přičemž plnění této části má být řešeno právě až na základě písemného požadavku (s konkrétním rozsahem měřené položky). Může Zadavatel tento mechanismus vysvětlit a upravit tak, aby byl dodavatel objektivně schopen plnit dílo v požadovaných termínech?*

**Odpověď na dotaz č. 6:**

Zadavatel uvádí, že zařazení měrných jednotek (MJ) u příslušných částí díla má svůj objektivní důvod, neboť přesný rozsah potřebných prací nelze v průběhu tohoto zadávacího řízení předem spolehlivě a racionálně definovat tak, aby nedocházelo k přenesení nepřiměřených rizik na stranu zadavatele či dodavatele a aby zadavatel mohl obdržet vzájemně porovnatelné nabídky.

Celkový navržený termín plnění představuje časový rámec, v němž je odborně způsobilý dodavatel schopen efektivně rozplánovat své kapacity tak, aby řádně provedl i jednotlivé měrné jednotky. Způsob uplatňování požadavků se odvíjí od průběžných a operativních potřeb realizace plnění, nicméně ze strany zadavatele nebude docházet k jakýmkoliv neodůvodněným zdržením.

V případě, že by v důsledku okolností ležících mimo sféru vlivu dodavatele došlo k objektivní nemožnosti dodržet sjednané termíny u měrných či neměrných jednotek, bude tato situace posuzována jako překážka v plnění na straně zadavatele.

<!-- PAGE 8 -->**Dotaz č. 7:**

*V návaznosti na předchozí dotaz pak Dodavatel žádá Zadavatele o změnu čl. V odst. 9 a 10 smlouvy o dílo. Termíny reakce na vznesený Požadavek mohou být nepřiměřené, a to zejména u věcně náročnějších Požadavků. Už samotná reakce do příštího pracovního dne je velmi přísná, ale zejména povinnost v totožné lhůtě zpracovat i případný odůvodněný návrh nevhodnosti či nedostatečnosti Požadavku nebude objektivně možné zrealizovat v takto krátkém čase. Upraví Zadavatel lhůtu alespoň na tři pracovní dny, případně stanoví i možnost, aby samotný Zadavatel mohl stanovit přímo Požadavkem lhůtu ještě delší? Zároveň ve vztahu k odst. 10 žádáme také o vysvětlení postupu, při kterém Zadavatel neodsouhlasí navrhovanou změnu ve znění Požadavku. Znamená to např. ve vztahu k části 4 plnění, že Zadavatel může jednostranně určit, že integrace na EuRIS má alokovánu kapacitu 100 člověkohodin a i přes objektivně navrhovanou změnu ze strany dodavatele na 500 člověkohodin, může Zadavatel fakticky diktovat dodavateli naprosto minimální časovou alokaci, i když tato bude v hrubém rozporu s objektivní náročností plnění? Může Zadavatel doplnit právo dodavatele prokázat potřebu vyšší časové alokace např. posouzením nestranného odborníka, kterého strany společně odsouhlasí?*

**Odpověď na dotaz č. 7:**

Zadavatel k tomuto dotazu uvádí, že akceptuje požadavek na úpravu příslušných lhůt a na základě tohoto vysvětlení zadávací dokumentace přistoupí k úpravě lhůty uvedené v čl. V. odst. 9 smlouvy o dílo (čímž automaticky dojde k úpravě lhůty podle čl. V. odst. 10 smlouvy o dílo, a to na 3 pracovní dny).

K druhé části dotazu zadavatel uvádí, že smyslem čl. V odst. 10 smlouvy o dílo není umožnit zadavateli jednostranně stanovit zjevně nepřiměřenou pracnost určité části Díla bez možnosti dodavatele takové stanovení rozporovat. Současně však zadavatel nemůže být povinen automaticky akceptovat jakýkoliv návrh dodavatele na zvýšení předpokládané pracnosti nebo prodloužení požadovaného termínu.

Pokud má dodavatel za to, že předpokládaná pracnost nebo požadovaný termín neodpovídají rozsahu či povaze požadovaného plnění, je oprávněn v souladu se smlouvou o dílo předložit odůvodněný návrh jejich úpravy. Zadavatel takový návrh posoudí a smluvní strany následně vypořádají případný rozdíl ve svých stanoviscích před zahájením realizace daného Požadavku.

Ustanovení tedy nelze vykládat tak, že by zadavatel mohl jednostranně určit např. pracnost 100 člověkohodin a požadovat provedení plnění v tomto rozsahu bez ohledu na objektivní rozsah a náročnost požadovaného plnění.

<!-- PAGE 9 -->Současně však platí, že případný nesouhlas dodavatele s předpokládanou pracností nebo termínem sám o sobě nezakládá právo dodavatele odmítnout plnění, které jinak spadá do sjednaného rozsahu Díla. Smluvní strany jsou v takovém případě povinny dosáhnout shody na konkrétních parametrech Požadavku.

Zadavatel nepovažuje za potřebné zavádět samostatný mechanismus posouzení nestranným odborníkem. Takový mechanismus by s ohledem na předpokládaný operativní charakter jednotlivých Požadavků vedl k nepřiměřenému prodloužení a administrativnímu zkomplikování jejich zadávání.

Pro odstranění případných pochybností zadavatel současně upravuje příslušné ustanovení Smlouvy:

**Dotaz č. 8:**

*Článek XI smlouvy o dílo obsahuje smluvní cenu. Chápe Dodavatel správně, že cena vyplňovaná v odst. 1 nebude cenou nabídkovou, nýbrž celkovou maximální možnou cenou díla odpovídající součtu všech položek díla v maximálním možném rozsahu? Tomu odpovídá i definice pojmu SMLUVNÍ CENA. Odst. 2 pak uvádí, že cena je pevná a nepřekročitelná. Což v kontextu měřeného kontraktu nedává smysl. Cena může být nepřekročitelná, pokud bude v odst. 1 uvedena cena maximální. Ale pak cena není pevná.*

**Odpověď na dotaz č. 8:**

Zadavatel uvádí, že cena uvedená v čl. XI odst. 1 smlouvy o dílo představuje součet jednotlivých položek oceněných dodavatelem v rozsahu maximálního možného plnění. Jedná se o cenu, která zohledňuje maximální možné plnění, které však není, s ohledem na část plnění, které je řešeno měrnými jednotkami, garantováno.

U částí díla, u nichž je v příloze č. 6 smlouvy o dílo stanoven maximální počet měrných jednotek vyšší než 1, bude konečná cena určena podle skutečně realizovaného počtu měrných jednotek, nejvýše však do maximálního počtu měrných jednotek stanoveného v příloze č. 6 smlouvy o dílo.

Ujednání v čl. XI odst. 2 smlouvy o dílo o pevné a nepřekročitelné ceně se ve vztahu k měřeným položkám vztahuje k jednotkovým cenám uvedeným v nabídce dodavatele a současně k maximálnímu množství těchto měrných jednotek a v konečném důsledku tedy k maximální celkové částce, která bude za tyto položky skutečně uhrazena. Tato maximální

<!-- PAGE 10 -->celková částka však není garantována a její skutečná výše bude záviset na skutečném rozsahu čerpání příslušných měrných jednotek.

**Dotaz č. 9:**

*S odpovědí na předchozí dotaz pak souvisí i platební podmínky upravené v čl. XII smlouvy o dílo. Zadavatel upravil možnost dílčích plateb postupně po splnění jednotlivých podmínek uvedených v harmonogramu. V jakém okamžiku jsou splněny podmínky pro fakturaci u měřené položky? Toto souvisí i s jedním z přechozích dotazů na přístup při zasílání Požadavků (konsolidované či dávkované Požadavky).*

**Odpověď na dotaz č. 9:**

Zadavatel uvádí, že u měřených položek vzniká možnost dílčí fakturace v rozsahu skutečně a řádně provedeného věcného plnění, pokud jsou současně splněny příslušné podmínky pro dílčí platbu stanovené v čl. XII smlouvy o dílo, zejména ve vazbě na časový harmonogram dle přílohy č. 2 smlouvy o dílo, cenovou specifikaci dle přílohy č. 6 smlouvy o dílo a potvrzení příslušné postupové zprávy.

Není tedy nezbytné, aby před dílčí fakturací došlo vždy k dokončení příslušné měřené položky v celém jejím předpokládaném nebo maximálním rozsahu. Pokud lze v rámci dané položky objektivně vymezit a ověřit samostatně řádně provedenou část plnění, může být takové plnění zahrnuto do příslušné dílčí fakturace po skončení daného kalendářního měsíce.

Uvedené nastavení je záměrně flexibilní s ohledem na charakter jednotlivých částí díla. Například při postupném nasazování softwarového řešení nebo realizaci integrace na EuRIS může být dokončena a pro účely dílčí fakturace potvrzena samostatná funkční část plnění, aniž by již byla dokončena příslušná část díla v celém rozsahu.

Samotné vystavení Požadavku ani zahájení prací na jeho základě však podmínky pro fakturaci nezakládá. Rozhodující je skutečně provedené a řádně doložené věcné plnění v souladu s podmínkami smlouvy o dílo. Z tohoto hlediska není rozhodující ani to, zda budou jednotlivé Požadavky zadávány samostatně či budou obsahově konsolidovány.

**Dotaz č. 10:**

*Zadavatel v čl. XII odst. 7 smlouvy o dílo uvádí, že „Zaplacení DÍLČÍ FAKTURY za příslušnou položku v rámci plnění DÍLA bude OBJEDNATELEM provedeno vždy až po*

<!-- PAGE 11 -->*vystavení a zaplacení DÍLČÍ FAKTURY za příslušnou předcházející položku v rámci plnění DÍLA dle časového harmonogramu v souladu s Přílohou 2 této SMLOUVY" Může Zadavatel vysvětlit, proč úhradu faktury váže na úhradu faktury předchozí? Pokud by se z jakéhokoliv důvodu některá dřívější úhrada faktury zdržela (spor o úhradu a její výši, formální chyba ve faktuře a podobně), nerozumí Dodavatel smyslu neuhrazení dalších následujících faktur, pokud fakturované plnění bylo řádně provedeno, dodáno a akceptováno a faktura splňuje zákonné a smluvní náležitosti. Takový přístup může ohrožovat cash flow dodavatele a může být v důsledku rozporný i s § 1963 odst. 3 občanského zákoníku, který slouží zejména jako ochrana před druhotnou platební neschopností.*

**Odpověď na dotaz č. 10:**

Zadavatel uvádí, že účelem předmětného ustanovení bylo zachovat věcnou a časovou návaznost jednotlivých částí plnění podle harmonogramu, nikoliv podmiňovat úhradu řádně vystavené dílčí faktury faktickým zaplacením předcházející dílčí faktury.

Zadavatel souhlasí, že případné prodlení či spor týkající se předcházející dílčí faktury nemá mít samo o sobě vliv na úhradu následující dílčí faktury, pokud byly ve vztahu k příslušnému plnění splněny všechny podmínky stanovené smlouvou o dílo.

Rozhodující je tedy řádné provedení příslušného plnění a splnění podmínek pro vystavení a úhradu konkrétní dílčí faktury podle smlouvy o dílo. Zadavatel proto předmětné ustanovení smlouvy o dílo v tomto směru upraví.

**Dotaz č. 11:**

*Zadavatel v čl. XXII smlouvy o dílo upravuje havarijní práce. Zadavatel v odst. 2 stanoví, že v případě, kdy Zhotovitel není schopen okamžitě provést ochranné či opravné práce vyvolané nouzovým stavem a tyto práce provede nebo zajistí Objednatel, nese veškeré prokazatelně a účelně vynaložené náklady Zhotovitel. Dodavatel žádá o vysvětlení, z jakého důvodu mají být tyto náklady přeneseny na Zhotovitele bez ohledu na příčinu vzniku nouzového stavu a bez ohledu na to, zda jeho vznik lze přičítat jednání či opomenutí Zhotovitele. V současném znění by totiž Zhotovitel nesl náklady havarijního zásahu i v případě, kdy nouzový stav vznikne např. v důsledku vady či poruchy stávající infrastruktury Objednatele, jednání třetí osoby nebo jiné okolnosti, za kterou Zhotovitel neodpovídá. Žádáme proto Zadavatele o úpravu předmětného ustanovení tak, aby Zhotovitel nesl náklady havarijního zásahu Objednatele pouze v rozsahu, v němž byl nouzový stav způsoben porušením povinností Zhotovitele nebo jinou okolností přičitatelnou Zhotoviteli. V ostatních případech by měl náklady zásahu nést Objednatel, případně osoba odpovědná za vznik daného stavu.*

<!-- PAGE 12 -->**Odpověď na dotaz č. 11:**

Zadavatel uvádí, že účelem čl. XXII smlouvy o dílo není přenést na dodavatele náklady na odstranění nouzového stavu bez ohledu na příčinu jeho vzniku. Povinnost dodavatele provést bezodkladně nezbytné ochranné nebo opravné práce je stanovena především za účelem zabránění vzniku či zvětšování škod na díle, jiném majetku nebo zdraví osob. Tato povinnost proto není podmíněna tím, že již v okamžiku zásahu bude jednoznačně určena příčina vzniku nouzového stavu. Náklady takového zásahu však ponese dodavatel pouze v rozsahu, v němž nouzový stav vznikl v důsledku porušení povinností dodavatele nebo jiné okolnosti, za kterou dodavatel podle smlouvy o dílo nebo právních předpisů odpovídá. Pokud nouzový stav vznikne z okolností, za které dodavatel neodpovídá, nebudou náklady zásahu přeneseny na dodavatele. Zadavatel pro odstranění případných pochybností příslušné ustanovení smlouvy o dílo v tomto směru upraví.

**Dotaz č. 12:**

*Dodavatel žádá Zadavatele o zvážení doplnění maximální souhrnné výše smluvních pokut a maximální souhrnné výše náhrady škody, za kterou může Zhotovitel v souvislosti s plněním smlouvy o dílo odpovídat. V současném znění smlouvy o dílo není celková výše smluvních pokut nijak omezena. Čl. XXVII odst. 9 sice při dosažení smluvních pokut ve výši 10 % Smluvní ceny Díla zakládá Objednateli právo od smlouvy o dílo odstoupit, dosažení této hranice však samo o sobě další vznik smluvních pokut neomezuje. Současně není nijak omezena ani celková odpovědnost Zhotovitele za škodu, přičemž dle čl. XXVIII smlouvy o dílo zahrnuje náhrada škody rovněž ušlý zisk. Neomezená odpovědnost představuje pro dodavatele obtížně kvantifikovatelné ekonomické riziko, které má významný dopad na interní schvalování účasti v zadávacím řízení, posouzení rizikovosti smluvního vztahu, možnosti pojistného krytí a v konečném důsledku rovněž na kalkulaci nabídkové ceny. Stanovení přiměřeného maximálního rozsahu odpovědnosti přitom podle názoru dodavatele nijak neomezuje motivační ani reparační funkci sjednaných sankčních a odpovědnostních mechanismů, ale umožňuje dodavatelům maximální ekonomickou expozici ze smlouvy o dílo předem objektivně vyhodnotit a ocenit. S ohledem na uvedené žádá dodavatel zadavatele o úpravu smlouvy o dílo tak, aby:*

1. *celková souhrnná výše všech smluvních pokut uplatněných vůči Zhotoviteli podle smlouvy o dílo nepřesáhla 20 % Smluvní ceny Díla bez DPH, a*
2. *celková souhrnná povinnost Zhotovitele k náhradě škody vzniklé ze smlouvy o dílo nebo v souvislosti s ní nepřesáhla 100 % Smluvní ceny Díla bez DPH, s výjimkou případů, v nichž omezení povinnosti k náhradě újmy nepřipouštějí právní předpisy (např. škoda úmyslně způsobená).*

<!-- PAGE 13 -->*Dodavatel má za to, že navržené limity zachovávají dostatečně významnou sankční i odpovědnostní motivaci Zhotovitele k řádnému plnění smlouvy o dílo. Zejména navrhovaný limit smluvních pokut ve výši 20 % Smluvní ceny Díla představuje dvojnásobek hranice, při jejímž dosažení již smlouva o dílo sama přiznává Objednateli právo od smlouvy o dílo odstoupit.*

**Odpověď na dotaz č. 12:**

Zadavatel se předloženým požadavkem zabýval a částečně mu vyhovuje. Zadavatel souhlasí s doplněním maximální souhrnné výše smluvních pokut, nikoliv však smluvních pokut uplatněných vůči dodavateli (jak navrhuje dodavatel), nýbrž smluvních pokut skutečně uhrazených, a to ve výši 20 % smluvní ceny díla bez DPH. Zadavatel má za to, že takto stanovený limit zachovává dostatečnou sankční a motivační funkci smluvních pokut a současně umožňuje dodavatelům předem určit maximální rozsah jejich sankční expozice.

Rozhodné pro naplnění této limitace je tedy skutečná úhrada smluvních pokut, nikoliv výše uplatněných smluvních pokut ze strany Objednatele vůči dodavateli.

Zadavatel naopak nepřistupuje k omezení celkové povinnosti dodavatele k náhradě škody částkou odpovídající 100 % smluvní ceny díla bez DPH. Rozsah případné škody vzniklé v souvislosti s plněním smlouvy o dílo nemusí odpovídat výši smluvní ceny díla a zadavatel proto považuje za potřebné zachovat odpovědnost za škodu v rozsahu vyplývajícím ze smlouvy o dílo a příslušných právních předpisů. Zadavatel v návaznosti na výše uvedené upraví smlouvu o dílo pouze ve vztahu k maximální souhrnné výši smluvních pokut.

**Dotaz č. 13:**

*Dodavatel žádá Zadavatele o vyjasnění a vzájemné sjednocení ustanovení upravujících odpovědnost za vady, záruční servis a následnou servisní podporu. Z jednotlivých dokumentů zadávací dokumentace (smlouva o dílo, servisní podmínky, servisní smlouva) není v současném znění jednoznačně zřejmé, jaký je jejich vzájemný vztah a který režim se v jednotlivých situacích použije. Dodavatel upozorňuje zejména na následující nesoulady:*

1. *čl. XXIX odst. 3 písm. b) smlouvy o dílo stanoví pro odstranění vady bezplatnou opravou lhůtu nejpozději 48 hodin od oznámení vady, zatímco bod 3 přílohy č. 4 smlouvy o dílo stanoví, že záruční reklamace bude vyřízena do 15 dnů od jejího doručení Zhotoviteli. Čl. XVIII odst. 4 a 5 smlouvy o dílo přitom stanoví, že zásadami servisní činnosti a Servisními podmínkami dle přílohy č. 4 se Zhotovitel řídí rovněž při odstraňování vad v záručním servisu. Není tedy zřejmé, která z uvedených lhůt se na*

<!-- PAGE 14 -->*odstranění záruční vady použije – Dodavatel podotýká, že lhůta 48 hodin bez rozdílu je extrémně nepřiměřená a je fakticky přísnější než SLA dle servisní smlouvy;*

1. *čl. XXIX odst. 1 smlouvy o dílo váže počátek 24měsíční záruční doby na předání a převzetí jednotlivých vymezených částí Díla, resp. jednotlivých dílčích plnění technologií, zatímco bod 1 přílohy č. 4 stanoví běh záruční doby ode dne předání a převzetí dokončeného Díla. Není proto jednoznačně určen okamžik, od kterého záruční doba u jednotlivých částí Díla běží;*
2. *příloha č. 4 v bodu 5.1 samostatně upravuje servis hardware včetně firmware po skončení záruky, a to po dobu 96 měsíců, zatímco v bodu 5.2 ve vztahu k software odkazuje na následné poskytování servisu a podpory podle Smlouvy o poskytování servisní a uživatelské podpory systému Přístavní karty č. SML-2026-144-VZ. Samostatná servisní smlouva však vymezuje svůj předmět jako podporu centrálního webového systému, současně ale mezi servisní incidenty řadí rovněž některé problémy související s komunikací se sloupky, přístavišti a marinami. Není proto zřejmé, zda a v jakém rozsahu se samostatná servisní smlouva vztahuje rovněž na hardware a firmware instalovaný na přístavní infrastruktuře, nebo zda se fyzické opravy a servis hardware řídí výlučně přílohou č. 4 smlouvy o dílo;*
3. *není rovněž jednoznačně vymezen vztah mezi záručními nároky Objednatele podle smlouvy o dílo a plněním poskytovaným za úplatu podle samostatné servisní smlouvy v období, kdy jsou obě smlouvy účinné. Zejména není zřejmé, zda závada představující současně záruční vadu Díla bude odstraňována bezplatně v režimu smlouvy o dílo, nebo jako součást placených Paušálních služeb podle servisní smlouvy, ani podle kterých reakčních a realizačních lhůt se v takovém případě bude postupovat;*
4. *příloha č. 4 smlouvy o dílo předpokládá, že po určitém období bude servis a podpora software předmětem samostatné servisní smlouvy, zatímco samostatná servisní smlouva stanoví poskytování Paušálních služeb již ode dne své účinnosti. Není tedy jednoznačně určen okamžik, od kterého se režim samostatné servisní smlouvy fakticky uplatní. Dodavatel proto žádá Zadavatele, aby uvedená ustanovení vzájemně sjednotil a výslovně stanovil jejich hierarchii a věcnou působnost, zejména:*
5. *jednotně stanovil počátek a délku záruční doby a lhůty pro odstranění záručních vad;*
6. *jednoznačně vymezil, která plnění se v průběhu záruční doby provádějí bezplatně z titulu odpovědnosti za vady a která představují placené služby podle servisní smlouvy;*
7. *jednoznačně vymezil, zda samostatná servisní smlouva zahrnuje pouze software a vzdálenou provozní podporu, nebo rovněž fyzický servis, opravy a výměny hardware a firmware;*
8. *stanovil, který dokument má v případě rozporu přednost; a*
9. *vzájemně sladit okamžik zahájení poskytování služeb podle samostatné servisní smlouvy s režimem podpory a servisu upraveným ve smlouvě o dílo a její příloze č. 4. Dodavatel má za to, že bez takového vyjasnění není možné jednoznačně určit rozsah jeho bezplatných záručních povinností a rozsah plnění zahrnutého v ceně servisní podpory, což má přímý dopad rovněž na kalkulaci nabídkové ceny a posouzení smluvních rizik.*

<!-- PAGE 15 -->**Odpověď na dotaz č. 13:**

Zadavatel se uvedenými dotazy a připomínkami zabýval a pro odstranění případných pochybností níže upřesňuje vzájemný vztah smlouvy o dílo, přílohy č. 4 smlouvy o dílo a servisní smlouvy.

**K písm. a) dotazu**

Zadavatel potvrzuje, že obecná lhůta 48 hodin uvedená v čl. XXIX odst. 3 písm. b) smlouvy o dílo nemá být bez rozdílu aplikována na odstranění všech záručních vad. Pro záruční vady hardware a firmware instalovaného na hardware se uplatní režim přílohy č. 4 smlouvy o dílo, podle níž bude záruční reklamace vyřízena do 15 dnů od jejího doručení dodavateli. V případě záruční vady serverové softwarové části systému, která současně spadá do režimu servisní podpory podle servisní smlouvy, se z hlediska reakce a řešení incidentu použijí příslušné SLA stanovené servisní smlouvou. Skutečnost, že je vada řešena postupem podle SLA servisní smlouvy, však nemění její charakter záruční vady a nezakládá právo dodavatele účtovat za její odstranění samostatnou úplatu. Zadavatelem v tomto směru bylo příslušné ustanovení čl. XXIX odst. 3 písm. b) smlouvy o dílo vhodně upraveno.

**K písm. b) dotazu**

Záruční doba činí 24 měsíců a běží samostatně pro příslušnou dokončenou a funkční část díla, resp. dokončené a funkční příslušné dílčí plnění technologií, ode dne jejího předání a převzetí. Takto je třeba vykládat jak čl. XXIX odst. 1 smlouvy o dílo, tak bod 1 přílohy č. 4 smlouvy o dílo. Smyslem obou ustanovení je navázat počátek záruční doby na okamžik, kdy je příslušná část díla nebo dílčí plnění dokončeno, funkční a předáno zadavateli, nikoliv až na dokončení a převzetí díla jako celku. Pro vyloučení případných výkladových pochybností zadavatel přesto upraví znění bodu 1 přílohy č. 4 smlouvy o dílo tak, aby tento záměr byl vyjádřen zcela jednoznačně a terminologicky shodně s čl. XXIX odst. 1 smlouvy o dílo.

**K písm. c) dotazu a věcnému rozsahu servisní smlouvy**

Samostatná servisní smlouva se vztahuje na servis a podporu serverové softwarové části Systému Přístavní karty. Nezahrnuje fyzický servis, opravy ani výměny hardware a firmware instalovaného na hardware v terénu. Tyto činnosti se řídí smlouvou o dílo a její přílohou č. 4. Skutečnost, že servisní smlouva mezi servisní incidenty zahrnuje rovněž případy související například s komunikací se sloupky, přístavišti nebo marinami, neznamená, že by se její věcný rozsah rozšiřoval na fyzické opravy těchto zařízení. Rozhodující je příčina konkrétního incidentu. Pokud příčina incidentu spočívá v serverové softwarové části systému, jedná se o plnění spadající do režimu servisní smlouvy. Pokud příčina spočívá v hardware nebo firmware konkrétní komponenty instalované v terénu, řídí se její odstranění smlouvou o dílo a přílohou č. 4 smlouvy o dílo. Pokud příčina incidentu spočívá naopak v prostředku nebo službě zajišťované zadavatelem nebo třetí osobou, například v konektivitě, není povinností dodavatele takovou příčinu odstranit, pokud její odstranění nespadá do rozsahu jeho plnění. V rámci servisní podpory je však dodavatel povinen poskytnout odpovídající součinnost zejména při identifikaci příčiny incidentu.

**K písm. d) dotazu a souběhu záručního a servisního režimu**

<!-- PAGE 16 -->Záruční režim podle smlouvy o dílo a režim servisní podpory podle servisní smlouvy se mohou po určitou dobu časově překrývat. Jejich vzájemný vztah se však řídí především věcnou povahou konkrétního plnění. Pokud konkrétní závada představuje vadu, za kterou dodavatel odpovídá v rámci záruky podle smlouvy o dílo, je dodavatel povinen tuto vadu odstranit bezplatně z titulu odpovědnosti za vady, a to i tehdy, pokud je incident organizačně evidován nebo řešen prostřednictvím postupů nastavených servisní smlouvou. Stejné plnění tedy nebude zadavateli současně účtováno jako placená služba podle servisní smlouvy. Servisní smlouva nezbavuje dodavatele jeho záručních povinností podle smlouvy o dílo ani rozsah těchto povinností neomezuje. Naopak servisní činnosti, které nepředstavují odstranění záruční vady a spadají do věcného rozsahu servisní smlouvy, jsou poskytovány v režimu a za cenu podle servisní smlouvy. U serverové softwarové části se při řešení incidentu použijí reakční a realizační lhůty podle příslušného SLA servisní smlouvy. Je-li příčina incidentu současně záruční vadou, nemá použití tohoto procesního režimu vliv na skutečnost, že odstranění vady je provedeno bezplatně.

**K písm. e) dotazu a okamžiku zahájení servisní podpory**

Zadavatel uvádí, že vzájemný vztah obou režimů vyplývá z bodu 5.2 přílohy č. 4 smlouvy o dílo. Činnosti zde vymezené jsou po dobu 18 týdnů provozu upgradovaného systému předmětem plnění Části 5. Po skončení tohoto období je servis a podpora v rozsahu vymezeném servisní smlouvou poskytována podle servisní smlouvy. Tím nejsou dotčeny povinnosti dodavatele z odpovědnosti za vady a záruky podle smlouvy o dílo.

**K požadované hierarchii jednotlivých dokumentů**

Zadavatel nepovažuje za potřebné stanovit obecnou hierarchii všech uvedených dokumentů, neboť jejich použití je primárně dáno rozdílným věcným rozsahem jednotlivých režimů. Pro odstranění pochybností zadavatel shrnuje, že:

- 

odpovědnost za vady a záruční nároky se řídí smlouvou o dílo a její přílohou č. 4,

- 

fyzický servis, opravy a výměny hardware a firmware instalovaného na hardware se řídí smlouvou o dílo a přílohou č. 4,

- 

servis a podpora serverové softwarové části po skončení období plnění části 5 se řídí servisní smlouvou,

- 

představuje-li incident současně záruční vadu, má z hlediska úhrady přednost záruční režim a odstranění vady není samostatně účtováno podle servisní smlouvy,

- 

při určení konkrétního režimu řešení incidentu je rozhodující jeho skutečná příčina a věcná povaha požadovaného zásahu. Zadavatel v návaznosti na výše uvedené provede pouze nezbytné dílčí úpravy smlouvy o dílo a přílohy č. 4 smlouvy o dílo za účelem odstranění výše identifikovaných formulačních nesouladů.

**Dotaz č. 14:**

<!-- PAGE 17 -->*Dodavatel žádá Zadavatele o úpravu čl. XXXVIII smlouvy o dílo ve vztahu k dopadu přerušení prací na termíny plnění. Dle čl. XXXVIII odst. 1 smlouvy o dílo je Zhotovitel povinen na písemnou žádost Objednatele přerušit práce na Díle nebo jeho části na takovou dobu a takovým způsobem, jaký Objednatel považuje za nezbytný. Smlouva však stanoví pouze, že pokud takové přerušení trvá déle než jeden měsíc, jsou smluvní strany povinny projednat změnu termínu plnění. Takové nastavení podle názoru Dodavatele neřeší situaci, kdy přerušení nařízené Objednatelem trvá kratší dobu, avšak objektivně ovlivní možnost Zhotovitele dodržet sjednaný harmonogram. Zhotovitel nemůže nést riziko prodlení způsobeného tím, že mu Objednatel po určitou dobu neumožní v pracích pokračovat. Současná úprava navíc neřeší ani případ opakovaných kratších přerušení, jejichž jednotlivá délka nepřesáhne jeden měsíc, avšak jejich kumulativní dopad na harmonogram může být významný. Dodavatel proto žádá zadavatele o úpravu smlouvy o dílo tak, aby každé přerušení prací nařízené Objednatelem, které nebylo způsobeno porušením povinností Zhotovitele nebo jinou okolností přičitatelnou Zhotoviteli, vedlo k odpovídajícímu prodloužení dotčených dílčích i konečných termínů plnění, a to alespoň o dobu, po kterou práce nemohly být v důsledku přerušení prováděny, případně též o přiměřenou dobu nezbytnou k opětovnému zahájení a organizačnímu obnovení prací. Současně Dodavatel žádá o výslovné stanovení, že po dobu takového přerušení ani po dobu odpovídající jeho prokazatelným následkům není Zhotovitel v prodlení a nevznikají vůči němu z tohoto důvodu žádné smluvní pokuty ani jiné sankce. Pro vyloučení pochybností Dodavatel navrhuje rovněž stanovit, že při více na sebe navazujících nebo opakovaných přerušeních se jejich dopad na harmonogram posuzuje kumulativně, bez ohledu na to, zda jednotlivé přerušení samo o sobě přesáhlo dobu jednoho měsíce. Ustanovení o povinnosti smluvních stran projednat další postup při přerušení delším než jeden měsíc může být zachováno pro řešení širších dopadů dlouhodobého přerušení, nemělo by však podmiňovat samotné prodloužení termínů plnění.*

**Odpověď na dotaz č. 14:**

Zadavatel se dotazem a připomínkou zabýval a souhlasí, že hranice jednoho měsíce nemá být rozhodující pro posouzení případného dopadu přerušení prací na termíny plnění. S ohledem na charakter předmětu plnění může mít na harmonogram vliv i kratší přerušení. Současně však zadavatel nepovažuje za vhodné, aby každé přerušení prací automaticky vedlo k prodloužení termínů plnění o celou dobu jeho trvání bez ohledu na jeho skutečný dopad na realizaci díla. Rozhodující bude, zda a v jakém rozsahu přerušení, které nebylo způsobeno porušením povinností dodavatele nebo jinou okolností na jeho straně, prokazatelně ovlivnilo možnost dodavatele dodržet příslušný termín plnění.

<!-- PAGE 18 -->V takovém případě bude dotčený termín plnění odpovídajícím způsobem prodloužen o dobu odpovídající prokazatelnému dopadu přerušení na harmonogram, včetně případné přiměřené doby nezbytné k opětovnému zahájení prací. Po dobu odpovídající tomuto dopadu nebude dodavatel v prodlení a nebudou vůči němu z tohoto důvodu uplatňovány smluvní pokuty ani jiné sankce. Při více navazujících nebo opakovaných přerušeních bude jejich dopad na harmonogram posuzován v souhrnu. Dotčené ustanovení smlouvy o dílo bude upraveno a ustanovení týkající se přerušení delšího, než jeden měsíc, bude zachováno pouze pro projednání dalších širších dopadů takového dlouhodobého přerušení, nikoliv jako podmínka pro případnou úpravu termínů plnění.

**Dotaz č. 15:**

*Dodavatel žádá Zadavatele o úpravu čl. XXXIX odst. 1 písm. a) smlouvy o dílo, podle něhož je Objednatel oprávněn od smlouvy o dílo odstoupit již v případě, kdy bylo se Zhotovitelem zahájeno insolvenční řízení. Insolvenční řízení je zahájeno již doručením insolvenčního návrhu příslušnému soudu, přičemž insolvenční návrh může být podán nejen samotným Zhotovitelem, ale rovněž kterýmkoli jeho věřitelem. Samotné zahájení insolvenčního řízení proto bez dalšího nevypovídá o tom, zda je Zhotovitel skutečně v úpadku nebo zda je ohrožena jeho schopnost řádně plnit své závazky, včetně závazku plnit smlouvu o dílo. Nelze vyloučit ani podání návrhu, který bude následně odmítnut jako vadný nebo zjevně bezdůvodný, případně zamítnut. Současné znění tak zakládá Objednateli právo odstoupit od smlouvy o dílo i na základě úkonu třetí osoby, který Zhotovitel nemůže ovlivnit a který nemusí mít žádnou vypovídací hodnotu o jeho ekonomické situaci či schopnosti pokračovat v plnění veřejné zakázky. Dodavatel proto žádá zadavatele o úpravu daného důvodu pro odstoupení tak, aby vznikal až tehdy, pokud:*

1. *insolvenční soud rozhodne o úpadku Zhotovitele, nebo*
2. *insolvenční návrh na sebe podá sám Zhotovitel. Dodavatel navrhuje například následující znění: „jestliže bylo rozhodnuto o úpadku Zhotovitele podle zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů, nebo jestliže insolvenční návrh na zahájení insolvenčního řízení podal sám Zhotovitel."*

**Odpověď na dotaz č. 15:**

Zadavatel se předloženým požadavkem zabýval, nicméně nepřistupuje k navrhované úpravě smlouvy o dílo.

<!-- PAGE 19 -->Zadavatel si je vědom toho, že samotné zahájení insolvenčního řízení ještě neznamená rozhodnutí o úpadku dodavatele a že insolvenční návrh může být podán rovněž třetí osobou. Smyslem předmětného ustanovení však není automatické ukončení smlouvy o dílo při každém zahájení insolvenčního řízení, nýbrž zachování možnosti zadavatele reagovat na situaci, která může představovat riziko pro řádné a včasné pokračování plnění veřejné zakázky. Předmětné ustanovení zakládá pouze oprávnění, nikoliv povinnost zadavatele od smlouvy o dílo odstoupit. Samotné zahájení insolvenčního řízení tak automaticky nevede k ukončení smluvního vztahu. Zadavatel může při úvaze o případném využití tohoto oprávnění zohlednit konkrétní okolnosti daného případu, zejména povahu a důvody insolvenčního návrhu, dosavadní průběh insolvenčního řízení a případný dopad dané situace na schopnost dodavatele pokračovat v řádném a včasném plnění smlouvy o dílo. Účelem tohoto oprávnění je především ochrana zadavatele před rizikem, že v průběhu realizace předmětu veřejné zakázky dojde v důsledku ekonomické situace dodavatele k omezení či znemožnění řádného pokračování plnění. Zadavatel považuje s ohledem na charakter a dobu trvání předmětného smluvního vztahu za důležité zachovat možnost reagovat na takovou situaci již v okamžiku, kdy se relevantní riziko objeví, a nikoliv až po případném rozhodnutí o úpadku. Předmětné ustanovení je zároveň stanoveno předem, jednoznačně a shodně vůči všem dodavatelům a jeho účelem není přenášet na dodavatele nepřiměřené riziko, ale zajistit ochranu řádné a kontinuální realizace veřejné zakázky. Zadavatel proto ponechává předmětné ustanovení smlouvy o dílo beze změny.

**Dotaz č. 16:**

*Dodavatel žádá zadavatele o úpravu čl. XXXIX odst. 1 písm. d) smlouvy o dílo, podle něhož je Objednatel oprávněn odstoupit od smlouvy o dílo již tehdy, pokud Zhotovitel „nedodržuje časový postup realizace Díla dle čl. VIII. bod 1. a časového harmonogramu definovaného v Příloze 2 Smlouvy". V současném znění není tento důvod odstoupení vázán na žádnou minimální délku prodlení, jeho závažnost, dopad na další postup realizace ani na předchozí výzvu Zhotoviteli ke sjednání nápravy. Doslovně tak může být důvodem k odstoupení i zcela krátkodobá nebo nevýznamná odchylka od harmonogramu, např. prodlení v řádu jednoho či několika dnů, přestože nemá žádný podstatný vliv na konečný termín dokončení Díla. Dodavatel považuje takto široce vymezené oprávnění k odstoupení za nepřiměřené, zejména s ohledem na skutečnost, že smlouva o dílo již pro případ zpoždění stanoví povinnost Zhotovitele přijmout nápravná opatření a předložit revidovaný harmonogram a současně stanoví sankční mechanismus za prodlení s termíny plnění.*

<!-- PAGE 20 -->*Dodavatel proto žádá o úpravu tohoto ustanovení tak, aby právo Objednatele odstoupit vzniklo pouze v případě podstatného prodlení Zhotovitele, které významně ohrožuje dokončení Díla a naplnění potřeb Objednatele, a které Zhotovitel neodstraní ani v přiměřené dodatečné lhůtě stanovené Objednatelem v předchozí písemné výzvě.*

**Odpověď na dotaz č. 16:**

Zadavatel se tímto dotazem a připomínkou zabýval a souhlasí, že stávající znění předmětného ustanovení je vhodné zpřesnit tak, aby právo na odstoupení nebylo spojeno s jakoukoli, byť nevýznamnou odchylkou od časového harmonogramu. Smyslem daného ustanovení je umožnit zadavateli odstoupit od smlouvy o dílo v případě takového prodlení nebo odchylky od časového postupu realizace díla, která má podstatný dopad na řádné a včasné dokončení díla a kterou dodavatel nenapraví ani přes předchozí písemnou výzvu zadavatele v přiměřené dodatečné lhůtě. Zadavatel proto příslušné ustanovení smlouvy o dílo v tomto směru upraví.

**Dotaz č. 17:**

*Dodavatel žádá Zadavatele o zásadní úpravu mechanismu vypořádání při odstoupení Objednatele od Smlouvy podle čl. XXXIX odst. 1 nebo 2 smlouvy o dílo. Podle čl. XXXIX odst. 3 smlouvy o dílo je Zhotovitel po odstoupení povinen mimo jiné předat Objednateli veškeré části Díla realizované do data odstoupení, postoupit na Objednatele práva související s Dílem a Materiály a předat veškerou související dokumentaci. Současně však dle odst. 5 písm. a) téhož článku nemá Zhotovitel nárok na náhradu jakýchkoli nákladů vynaložených na realizaci Díla nebo jeho části a podle písm. c) je povinen vrátit Objednateli veškeré platby, které od něj na základě smlouvy o dílo obdržel. V důsledku současného znění by tedy Objednatel mohl po odstoupení získat a dále využívat již řádně provedené, předané, případně i akceptované části Díla, související Materiály, práva a dokumentaci, avšak Zhotovitel by za toto již poskytnuté plnění neměl obdržet žádnou úplatu, resp. by byl dokonce povinen vrátit i úplatu, kterou již za řádně poskytnuté plnění obdržel. Takový způsob vypořádání podle názoru Dodavatele vede k nepřiměřené kumulaci následků odstoupení a sankcí. Objednatel by si ponechal majetkovou hodnotu dosud poskytnutého plnění, současně by obdržel zpět veškeré platby a nadto by mu zůstaly zachovány nároky na smluvní pokuty a náhradu škody. Za zvlášť problematické považuje Dodavatel rovněž ustanovení čl. XXXIX odst. 5 písm. b) smlouvy o dílo, podle něhož je Zhotovitel povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši svých vlastních „NÁKLADŮ", přičemž tato smluvní pokuta má být výslovně započitatelná proti případnému právně vymahatelnému nároku Zhotovitele na jejich úhradu, který by mu vznikl navzdory ustanovení písm. a). Takto konstruovaná smluvní pokuta se nejeví jako sankce za*

<!-- PAGE 21 -->*konkrétně vymezené porušení smluvní povinnosti, ale fakticky jako mechanismus určený k eliminaci případného zákonného nároku Zhotovitele na vypořádání již poskytnutého plnění. Takové nastavení je podle názoru Dodavatele nepřiměřené a může být sporné rovněž z hlediska zásad poctivého obchodního styku a dobrých mravů. Dodavatel proto žádá Zadavatele, aby ustanovení čl. XXXIX odst. 5 upravil např. tak, že v případě odstoupení Objednatele:*

1. *Zhotoviteli zůstane zachován nárok na cenu odpovídající řádně provedeným a Objednateli předaným nebo jinak Objednatelem využitelným částem Díla ke dni účinnosti odstoupení;*
2. *povinnost vrátit přijaté platby se bude vztahovat pouze na část plateb, která převyšuje hodnotu plnění, jež Objednateli po odstoupení zůstává a které může využít;*
3. *Zhotovitel bude povinen předat pouze ty části Díla, Materiály, práva a dokumentaci, za něž mu bude poskytnuto odpovídající vypořádání; a*
4. *bude vypuštěna smluvní pokuta dle čl. XXXIX odst. 5 písm. b), případně nahrazena standardní a přiměřenou smluvní sankcí navázanou na konkrétní porušení povinnosti Zhotovitele. Dodavatel tak zároveň zdvořile žádá Zadavatele o potvrzení, že účelem předmětné úpravy není umožnit Objednateli ponechat si již provedené a využitelné části Díla bez jakékoli úhrady a současně požadovat vrácení ceny, která za toto plnění již byla Zhotoviteli uhrazena.*

**Odpověď na dotaz č. 17:**

Zadavatel se tímto dotazem dodavatele zabýval a za účelem jednoznačnějšího a přiměřenějšího vypořádání smluvních stran při odstoupení od smlouvy o dílo upravil čl. XXXIX odst. 3 a 5 smlouvy o dílo.

**Dotaz č. 18:**

*Dodavatel žádá zadavatele o vyjasnění a úpravu zadávacích podmínek ve vztahu k dokumentu „Všeobecné bezpečnostní požadavky na dodavatele v oblasti informačních systémů pro ŘVC ČR", vydanému dne 10. 3. 2025 pod č. j. ŘVC/52/2025/OSP-8. Uvedený dokument není samostatně uveden mezi dokumenty tvořícími smlouvu o dílo dle čl. III smlouvy o dílo. Příloha č. 3 – Montážní podmínky však ve svém úvodu stanoví, že tyto Všeobecné bezpečnostní požadavky jsou pro dodavatele obecně platné, označuje je za „Přílohu 3a Smlouvy" a odkazuje na jejich aplikaci, pokud smlouva o dílo nebo její jiné přílohy nestanoví jinak. Současně je však tento dokument zpracován podle předchozí právní úpravy kybernetické bezpečnosti. Výslovně definuje zákon č. 181/2014 Sb. jako „ZoKB" a řadu povinností a východisek váže právě na tento zákon, včetně postavení Objednatele podle § 3 písm. e) tohoto*

<!-- PAGE 22 -->*zákona. Naproti tomu čl. XLIII odst. 8 smlouvy o dílo již odkazuje na zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti, a stanoví povinnost plnit požadavky platné a účinné právní úpravy. V důsledku toho není Dodavateli zřejmé, zda dokument Všeobecné bezpečnostní požadavky má vůbec představovat závaznou součást smlouvy o dílo a případně v jakém rozsahu, zejména pokud obsahuje povinnosti, pojmy, klasifikace a odkazy vycházející z již neaktuální právní úpravy. Není rovněž zřejmé, jak mají být vykládány případné rozpory mezi tímto dokumentem, čl. XLIII smlouvy o dílo a požadavky aktuální právní úpravy. Dodavatel proto žádá Zadavatele o potvrzení, že Všeobecné bezpečnostní požadavky na dodavatele v oblasti informačních systémů pro ŘVC ČR ze dne 10. 3. 2025 se na plnění této veřejné zakázky nepoužijí, a že závazné požadavky v oblasti kybernetické bezpečnosti jsou vymezeny smlouvou o dílo, jejími výslovně uvedenými přílohami a platnými právními předpisy. Pokud Zadavatel na aplikaci uvedeného dokumentu trvá, žádá Dodavatel, aby Zadavatel poskytl jeho aktualizované znění odpovídající zákonu č. 264/2025 Sb. a aktuální prováděcí právní úpravě a současně jej jednoznačně zařadil mezi závazné dokumenty smlouvy o dílo, včetně určení jeho vztahu a přednosti vůči čl. XLIII smlouvy o dílo a ostatním částem zadávací dokumentace. Dodavatel zároveň v souvislosti s výše uvedeným žádá o následující informace:*

1. *zda provoz systému Přístavní karta, resp. služby poskytované jeho prostřednictvím, představuje regulovanou službu podle zákona č. 264/2025 Sb., případně zda již byla tato služba registrována, a zda je její poskytovatel zařazen do režimu vyšších nebo nižších povinností;*
2. *jaké konkrétní požadavky vyplývající z tohoto režimu Zadavatel požaduje smluvně plnit Zhotovitelem a jeho poddodavateli, zejména v oblasti řízení dodavatelů, bezpečnostních opatření, součinnosti při řešení a hlášení kybernetických bezpečnostních incidentů a související dokumentace. Dodavatel upozorňuje, že bez takového vyjasnění nelze jednoznačně určit rozsah povinností Zhotovitele v oblasti kybernetické bezpečnosti, což má přímý dopad na technické řešení, rozsah nezbytných organizačních a bezpečnostních opatření, zapojení poddodavatelů a v konečném důsledku rovněž na kalkulaci nabídkové ceny.*

**Odpověď na dotaz č. 18:**

Zadavatel uvádí, že dokument „Všeobecné bezpečnostní požadavky na dodavatele v oblasti informačních systémů pro ŘVC ČR" ze dne 10. 3. 2025 se na plnění veřejné zakázky použije v rozsahu stanoveném přílohou č. 3 smlouvy o dílo. Jak již vyplývá z této přílohy, Všeobecné bezpečnostní požadavky se použijí tehdy, pokud smlouva o dílo nebo její jiné přílohy nestanoví jinak. Zadavatel současně potvrzuje, že odkazy Všeobecných bezpečnostních požadavků na zákon

1. 181/2014 Sb. je nutné vykládat s ohledem na aktuální právní úpravu, tedy zejména zákon
2. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti. Všeobecné bezpečnostní požadavky tak zůstávají použitelné jako smluvně stanovené bezpečnostní požadavky zadavatele v rozsahu, v

<!-- PAGE 23 -->němž nejsou v rozporu se smlouvou o dílo, jejími ostatními přílohami nebo platnými a účinnými právními předpisy. V případě takového rozporu se použije smlouva o dílo, příslušná jiná příloha smlouvy o dílo a platná a účinná kogentní právní úprava.

**K písm. a):**

Zadavatel uvádí, že provoz systému Přístavní karta, resp. služby poskytované jeho prostřednictvím, nepředstavuje podle aktuálního posouzení zadavatele regulovanou službu podle zákona č. 264/2025 Sb. Systém Přístavní karta proto není z tohoto titulu registrován jako regulovaná služba ani zařazen do režimu vyšších nebo nižších povinností. Na systém Přístavní karta se však jako na informační systém veřejné správy vztahuje § 5b zákona č. 365/2000 Sb. o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, podle něhož jsou správci informačních systémů veřejné správy, kteří nejsou poskytovateli regulované služby, povinni na tyto systémy přiměřeně zavádět bezpečnostní opatření stanovená pro poskytovatele regulované služby v režimu nižších povinností.

**K písm. b):**

Dodavatel a jeho poddodavatelé jsou povinni plnit bezpečnostní požadavky stanovené smlouvou o dílo, jejími přílohami a Všeobecnými bezpečnostními požadavky v rozsahu uvedeném výše. Tyto požadavky se uplatní v souladu s aktuální právní úpravou a s bezpečnostními opatřeními odpovídajícími režimu nižších povinností, která jsou podrobněji upravena zejména vyhláškou č. 410/2025 Sb. o bezpečnostních opatřeních poskytovatele regulované služby v režimu nižších povinností. Zadavatel nad rámec povinností vymezených smlouvou o dílo, jejími přílohami, Všeobecnými bezpečnostními požadavky a platnými právními předpisy nestanoví dodavateli ani jeho poddodavatelům další samostatné povinnosti v oblasti kybernetické bezpečnosti.

**Dotaz č. 19:**

*V návaznosti na předchozí dotaz Dodavatel žádá o upřesnění čl. XLIII odst. 10 smlouvy o dílo, podle něhož vzniká Objednateli nárok na smluvní pokutu v případě kybernetického bezpečnostního incidentu vzniklého „v důsledku nesouladu DÍLA s požadavky právních předpisů v oblasti kybernetické bezpečnosti". Z uvedené formulace není zřejmé, jakými konkrétními požadavky právních předpisů má být posuzován soulad samotného DÍLA. Právní úprava kybernetické bezpečnosti stanoví primárně povinnosti poskytovatele regulované služby a požadavky na zavádění organizačních a technických bezpečnostních opatření, jejichž relevantní část má být případně promítnuta do smluvních požadavků na dodavatele. Žádáme proto Zadavatele, aby jednoznačně vymezil konkrétní bezpečnostní požadavky, jejichž porušení Zhotovitelem může založit nárok na uvedenou smluvní pokutu, a současně stanovil,*

<!-- PAGE 24 -->*že smluvní pokuta může být uplatněna pouze tehdy, pokud porušení konkrétní povinnosti Zhotovitele bylo příčinou vzniku příslušného kybernetického bezpečnostního incidentu. Dodavatel tak žádá, aby obecný odkaz na „nesoulad DÍLA s požadavky právních předpisů" byl nahrazen odkazem na konkrétní povinnosti Zhotovitele stanovené smlouvou o dílo a jejími přílohami, a to i se zohledněným vypořádáním předchozího dotazu ke kybernetické bezpečnosti.*

**Odpověď na dotaz č. 19:**

Zadavatel uvádí, že povinnosti dodavatele v oblasti kybernetické bezpečnosti jsou vymezeny zejména v čl. XLIII odst. 8 a 9 smlouvy o dílo, jejích přílohách a dále právními předpisy v rozsahu, v němž se vztahují na dodavatele nebo jím poskytované plnění.

Účelem čl. XLIII odst. 10 smlouvy o dílo není sankcionovat dodavatele za kybernetický bezpečnostní incident bez ohledu na jeho příčinu. Nárok na smluvní pokutu vzniká pouze tehdy, pokud je příslušný kybernetický bezpečnostní incident způsoben porušením konkrétní povinnosti dodavatele v oblasti kybernetické bezpečnosti a současně se jedná o incident, který je zadavatel podle platné právní úpravy povinen hlásit příslušnému orgánu.

Pro odstranění případných pochybností zadavatel čl. XLIII odst. 10 smlouvy o dílo v tomto směru zpřesňuje.

**Dotaz č. 20:**

*Příloha č. 10 smlouvy o dílo v ustanoveních o Exit plánu opakovaně odkazuje na „služby funkčního bodu 11. (provoz a údržba)", avšak takto označené plnění není v aktuální zadávací dokumentaci ani Cenové specifikaci vymezeno. Není proto zřejmé, v rámci které položky Cenové specifikace má dodavatel ocenit vypracování Exit plánu a plnění nezbytná k jeho realizaci v rozsahu do 20 člověkodnů, ani podle jaké ceny a za jakých podmínek mají být poskytovány případné služby požadované nad tento rozsah. Žádáme Zadavatele o opravu uvedených odkazů a jednoznačné určení položky Cenové specifikace a cenového režimu, podle kterého mají být tato plnění oceněna a následně hrazena.*

**Odpověď na dotaz č. 20:**

Zadavatel k tomuto dotazu uvádí, že odkaz na „služby funkčního bodu 11. (provoz a údržba)" uvedený v příloze č. 10 smlouvy o dílo není správný. Předmětná plnění související s vypracováním a realizací Exit plánu mají být navázána na plnění Části 5 smlouvy o dílo, resp. na servisní podmínky dle přílohy č. 4 smlouvy o dílo.

<!-- PAGE 25 -->Ocenění těchto plnění se proto řídí příslušnými cenovými položkami vztahujícími se k Části 5 Díla dle Cenové specifikace. Zadavatel současně upraví rozsah součinnosti při realizaci Exit plánu na maximálně 10 člověkodnů.

Vypracování Exit plánu a plnění nezbytná k jeho realizaci v rozsahu do 10 člověkodnů jsou zahrnuta v ceně Části 5 Díla. Případné další služby požadované zadavatelem nad rozsah 10 člověkodnů budou poskytovány v cenovém režimu a za podmínek vztahujících se k plnění Části 5 Díla.

Zadavatel příslušné odkazy v příloze č. 10 smlouvy o dílo v tomto smyslu upraví.

**Dotaz č. 21:**

*Servisní smlouva v článku 1 vymezuje pojem „Systém", ke kterému se následně vztahují služby dle servisní smlouvy. Text hovoří jen o centrálním webovém systému, zatímco veřejná zakázka zahrnuje i mobilní aplikaci, firmware sloupků a zámků, software Marina, FTP, databázi, rozhraní EuRIS, platební bránu a infrastrukturu třetích osob. Může Zadavatel jednoznačně vyjasnit, na které konkrétní části díla servisní smlouva dopadá? Současně Dodavatel žádá o potvrzení, že požadavek na „spolehlivý trvalý provoz" není samostatnou garancí dostupnosti nad rámec konkrétního SLA.*

**Odpověď na dotaz č. 21:**

Zadavatel uvádí, že pojem „Systém" ve smyslu servisní smlouvy zahrnuje centrální webový systém Přístavní karty a komponenty, které s ním bezprostředně souvisejí, resp. jsou prostřednictvím tohoto systému spravovány. Jedná se zejména o databázi na serveru včetně webového rozhraní, mobilní aplikaci, FTP rozhraní, rozhraní na EuRIS a rozhraní na platební bránu. Samotná platební brána, stejně jako další infrastruktura a služby poskytované třetími osobami přímo zadavateli, není předmětem servisní smlouvy. Servisní smlouva se v těchto případech vztahuje pouze na příslušné rozhraní a funkcionality Systému zajišťující komunikaci s takovou službou či infrastrukturou. Firmware sloupků a zámků ani software Marina nejsou součástí centrálního webového systému a jejich servis se proto neřídí servisní smlouvou, nýbrž přílohou č. 4 smlouvy o dílo. Zadavatel současně potvrzuje, že formulace „pro zajištění spolehlivého trvalého provozu" vyjadřuje účel poskytované servisní a uživatelské podpory a nepředstavuje samostatnou garanci dostupnosti Systému nad rámec konkrétních parametrů a SLA stanovených servisní smlouvou.

<!-- PAGE 26 -->**Dotaz č. 22:**

*Dodavatel žádá o upřesnění a úpravu čl. II odst. 8 servisní smlouvy, podle něhož má být „veškerý vývoj včetně zdrojových kódů, knihoven a konfiguračních komponent průběžně zaznamenáván a řádně okomentován". Z ustanovení není zřejmé, zda jde pouze o povinnost řádné evidence a dokumentace prováděných změn, nebo rovněž o průběžné předávání zdrojových kódů a dalších komponent Objednateli. Dodavatel navrhuje toto ustanovení provázat s licenčním a zdrojovým režimem sjednaným ve smlouvě o dílo a jejích licenčních podmínkách, aby pro výstupy vznikající v rámci servisní smlouvy platila obdobná pravidla, zejména co do rozsahu předávaných zdrojových kódů a oprávnění Objednatele k jejich užití. Současně žádá o výslovné vyloučení standardního software a komponent třetích stran, u nichž Zhotovitel nemůže zdrojové kódy nebo licenční oprávnění v požadovaném rozsahu poskytnout. Žádáme proto Zadavatele o odpovídající úpravu čl. II odst. 8 tak, aby byl rozsah této povinnosti jednoznačný.*

**Odpověď na dotaz č. 22:**

Zadavatel uvádí, že čl. II odst. 8 servisní smlouvy stanoví povinnost průběžné evidence a řádné dokumentace prováděného vývoje. Z tohoto ustanovení nevyplývá povinnost průběžného předávání zdrojových kódů, knihoven nebo konfiguračních komponent zadavateli. Předávání zdrojových kódů a rozsah příslušných licenčních oprávnění se řídí licenčními podmínkami sjednanými v rámci smlouvy o dílo. Tyto podmínky současně výslovně upravují režim standardního programového vybavení třetích stran, u něhož se předání zdrojových kódů nevyžaduje. Zadavatel proto nepovažuje úpravu čl. II odst. 8 servisní smlouvy za nezbytnou.

**Dotaz č. 23:**

*Dodavatel žádá Zadavatele o úpravu inflační doložky v čl. IV odst. 5 servisní smlouvy. Současné znění váže úpravu ceny na výročí uzavření servisní smlouvy a současně vyžaduje podání žádosti nejpozději 30 dnů před uplynutím příslušného 12měsíčního období, přestože rozhodným údajem má být míra inflace za předcházející kalendářní rok. Taková konstrukce je zbytečně administrativně komplikovaná a v závislosti na datu uzavření servisní smlouvy může vést i k situaci, kdy musí Zhotovitel o valorizaci požádat ještě před zveřejněním rozhodného údaje Českým statistickým úřadem.*

<!-- PAGE 27 -->*Dodavatel proto navrhuje nahradit stávající ustanovení standardním mechanismem, podle něhož bude Zhotovitel oprávněn jednou ročně po zveřejnění příslušného údaje ČSÚ požádat o navýšení cen o míru inflace za předchozí kalendářní rok. Dodavatel navrhuje například následující znění: „Zhotovitel je oprávněn jednou za kalendářní rok požádat Objednatele o zvýšení ceny Paušálních služeb a jednotkové ceny Doplňkových služeb o průměrnou roční míru inflace za předchozí kalendářní rok, vyjádřenou přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen zveřejněným Českým statistickým úřadem. Žádost o zvýšení ceny je Zhotovitel oprávněn podat po zveřejnění uvedeného údaje, nejpozději do 31. března příslušného kalendářního roku. Takto zvýšené ceny se použijí od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po doručení žádosti Objednateli. K prvnímu zvýšení ceny může dojít nejdříve v kalendářním roce následujícím po roce, v němž servisní smlouva nabyla účinnosti. Nebudeli žádost ve stanovené lhůtě podána, cena se pro příslušný kalendářní rok nezvýší. Jeli hodnota příslušného inflačního ukazatele záporná nebo nulová, cena se nemění."*

**Odpověď na dotaz č. 23:**

Zadavatel se návrhem dodavatele zabýval a souhlasí, že stávající mechanismus uplatnění inflační doložky je vhodné upravit tak, aby možnost požádat o úpravu ceny nebyla vázána na okamžik, kdy ještě nemusí být znám rozhodný údaj Českého statistického úřadu. Zadavatel proto upravuje čl. IV odst. 5 servisní smlouvy tak, že dodavatel bude oprávněn jednou za kalendářní rok uplatnit úpravu ceny Paušálních služeb a jednotkových cen Doplňkových služeb podle průměrné roční míry inflace za předcházející kalendářní rok zveřejněné Českým statistickým úřadem.

**Dotaz č. 24:**

*V čl. V odst. 10 servisní smlouvy je překlep, kdy pověřené osoby Zhotovitele mají komunikovat se Zhotovitelem. Mělo by být s Objednatelem. Žádáme o úpravu.*

**Odpověď na dotaz č. 24:**

Zadavatel k tomuto uvádí, že se jedná o písařskou chybu. Správně má být v čl. V odst. 10 servisní smlouvy uvedeno, že pověřené osoby zhotovitele komunikují s objednatelem. Zadavatel příslušné ustanovení servisní smlouvy v tomto směru opraví.

**Dotaz č. 25:**

<!-- PAGE 28 -->*Příloha č. 1 servisní smlouvy řeší mimo plavební sezonu přístup k HelpDesku v pracovní době od 8 do 17 hodin. Jsou pracovní dobou myšleny pracovní dny? Tedy režim 5/9?*

**Odpověď na dotaz č. 25:**

Zadavatel k tomuto dotazu potvrzuje, že mimo plavební sezónu je zadáván Helpdesk v režimu 9/5, tj. pouze pracovní dny od 8 do 17 hodin.

**Dotaz č. 26:**

*Příloha č. 1 servisní smlouvy upravuje SLA. Dodavatel žádá Zadavatele o upřesnění pravidel pro běh reakčních dob a dob vyřešení jednotlivých kategorií událostí. Ze současného znění není zřejmé, zda tyto doby běží nepřetržitě v kalendářním čase, nebo pouze v době poskytování podpory dle příslušného režimu 12/7, resp. 9/5. Není tak např. zřejmé, jak bude počítána reakční doba a doba vyřešení u incidentu nahlášeného těsně před skončením provozní doby HelpDesku – dotaz je relevantní pro doby určené v hodinách.*

**Odpověď na dotaz č. 26:**

Zadavatel k výše uvedenému upřesňuje, že u reakčních dob a dob vyřešení stanovených v hodinách platí následující pravidlo. Pokud je incident nahlášen v době dostupnosti HelpDesku podle příslušného režimu 12/7, resp. 9/5, začíná reakční doba i doba vyřešení běžet okamžikem jeho nahlášení. Běh těchto dob se skončením provozní doby HelpDesku nepřerušuje a pokračuje nepřetržitě až do jejich uplynutí. Pokud je incident nahlášen mimo dobu dostupnosti HelpDesku, začíná reakční doba i doba vyřešení běžet až od nejbližšího následujícího okamžiku, kdy je HelpDesk podle příslušného režimu opět dostupný.

**Dotaz č. 27:**

*Podle Přílohy č. 1 SoD zůstává registrace nového uživatele na webovém portálu Přístavní karty a veškeré nastavení práv a atributů uživatelů zůstává v systému Přístavní karty, přičemž EuRIS slouží pouze k autentizaci. Současně však Příloha č. 1 SoD u aktivního linkování uvádí, že uživatel přihlášený na EuRIS bude po přesměrování na web Přístavní karty přihlášen autentizací z EuRIS a „bude moci přímo bez dalšího přihlašování ovládat odběr". Žádáme o vyjasnění:*

<!-- PAGE 29 -->− *zda je podmínkou jakéhokoli přihlášení prostřednictvím EuRIS existence uživatelského účtu v systému Přístavní karty spárovaného s účtem EuRIS,* − *jak se má systém zachovat, přijde-li aktivním odkazem z EuRIS uživatel, který v systému Přístavní karty účet nemá nebo jej nemá spárovaný (přesměrování na registraci, nebo automatické založení účtu z atributů předaných EuRIS),* − *podle jakého atributu se identity párují a jak je zajištěna jeho jednoznačnost, a* − *zda po spárování účtu zůstávají původní přihlašovací údaje do Přístavní karty funkční jako záložní způsob přihlášení pro případ nedostupnosti EuRIS, nebo se ruší. Dodavatel zdvořile žádá Zadavatele o zodpovězení výše uvedeného dotazu a o případné změny zadávací dokumentace.*

**Odpověď na dotaz č. 27:**

Zadavatel uvádí, že pro přihlášení prostřednictvím EuRIS je nutná existence uživatelského účtu v systému Přístavní karty, který je spárován s příslušným účtem EuRIS. Pokud bude prostřednictvím aktivního odkazu z EuRIS přesměrován uživatel, který dosud nemá účet v systému Přístavní karty, bude přesměrován k registraci uživatele v systému Přístavní karty. Možnost a účelnost převzetí některých atributů předávaných ze systému EuRIS bude prověřena v rámci implementace. Pokud uživatelský účet v systému Přístavní karty existuje, ale není dosud spárován s účtem EuRIS, nebude možné přihlášení prostřednictvím EuRIS využít, dokud nedojde ke spárování obou účtů. Párování identity je založeno na identifikátoru v podobě e-mailového účtu uživatele. Pokud by došlo k duplicitě tohoto identifikátoru, nebude jej možné pro jednoznačnou identifikaci použít. Zachování původních přihlašovacích údajů do systému Přístavní karty jako záložního způsobu přihlášení bude prověřeno v rámci implementace.

**Rozhodnutí o změně zadávací dokumentace**

V návaznosti na výše uvedené odpovědi zadavatel mění zadávací dokumentaci, a to následovně:

1. **Změny ve smlouvě o dílo, která tvoří přílohu č. 3a zadávací dokumentace**
2. **Nově se přidává čl. XI. odst. 7 v následujícím znění:**

<!-- PAGE 30 -->1. Cena za plnění v rámci Části 3b – Nasazení firmware na zámky a další zařízení a Části 3c – Dodávka HW pro nové lokality, uvedených v čl. V bodě 1 této smlouvy o dílo, bude na základě písemného oznámení ZHOTOVITELE upravena jednou za kalendářní rok o průměrnou roční míru inflace za předcházející kalendářní rok, vyjádřenou přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen zveřejněným Českým statistickým úřadem. Upravené ceny se použijí od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po doručení písemného oznámení OBJEDNATELI. Je-li průměrná roční míra inflace nulová nebo záporná, ceny se podle tohoto ustanovení nemění. K první úpravě ceny může dojít nejdříve v roce 2028, a to na základě průměrné roční míry inflace za kalendářní rok 2027.
2. **Čl. V. odst. 9 nově zní:**
3. ZHOTOVITEL je povinen nejpozději do 3 pracovních dní potvrdit OBJEDNATELI doručení Požadavku na e-mailovou adresu některé z pověřených osob Objednatele dle čl. IV této SMLOUVY postupem podle čl. XLI. této SMLOUVY. Ve stejné lhůtě je ZHOTOVITEL povinen OBJEDNATELI sdělit, má-li za to, že předpokládaná pracnost nebo požadovaný termín neodpovídají rozsahu či povaze požadované části DÍLA, a takové stanovisko řádně odůvodnit.
4. **Čl. V. odst. 10 nově zní:**
5. Máli ZHOTOVITEL za to, že předpokládaná pracnost nebo požadovaný termín uvedený v Požadavku neodpovídají rozsahu nebo povaze požadované části DÍLA, je oprávněn ve lhůtě dle předchozího odstavce předložit OBJEDNATELI odůvodněný návrh jejich úpravy. OBJEDNATEL návrh ZHOTOVITELE posoudí a v případě rozdílných stanovisek strany projednají předpokládanou pracnost nebo požadovaný termín s cílem dosáhnout shody na parametrech Požadavku. ZHOTOVITEL zahájí realizaci příslušné části DÍLA po odsouhlasení Požadavku oběma smluvními stranami. Nedosažení shody na předpokládané pracnosti nebo požadovaném termínu samo o sobě nezbavuje ZHOTOVITELE povinnosti poskytnout plnění, které spadá do sjednaného rozsahu DÍLA.
6. **Čl. XII. odst. 7 nově zní:**
7. Dílčí platby jsou vázány na řádné věcné plnění ZHOTOVITELE. ZHOTOVITEL bude vystavovat dílčí faktury v souladu s věcným plněním dle cenových specifikací (Příloha 6 této smlouvy) a ve smyslu časového harmonogramu (Příloha 2) této SMLOUVY.
8. **Čl. XXII. odst. 2 nově zní:**

<!-- PAGE 31 -->1. Jestliže ZHOTOVITEL není schopen tuto práci okamžitě provést, OBJEDNATEL je oprávněn tuto práci provést sám, nebo zajistit, aby byla provedena takovým způsobem, jaký OBJEDNATEL považuje za potřebný, aby se zabránilo škodám na DÍLE, na jiném majetku nebo na zdraví lidí, přičemž náklady na provedení těchto prací nese ZHOTOVITEL pouze v rozsahu, v němž nouzový stav vznikl v důsledku porušení povinností ZHOTOVITELE nebo jiné okolnosti, za kterou ZHOTOVITEL odpovídá. V takovém případě OBJEDNATEL co nejdříve po vzniku jakékoli takové situace písemně ZHOTOVITELE uvědomí o tomto nouzovém stavu, jím přijatých opatřeních a v této souvislosti vynaložených nákladech. Prokazatelně a účelně vynaložené náklady, které OBJEDNATELI v této souvislosti vznikly a za které ZHOTOVITEL odpovídá podle předchozí věty, uhradí ZHOTOVITEL OBJEDNATELI na základě faktury vystavené OBJEDNATELEM.
2. **Nově se přidává čl. XXVII. odst. 12 v následujícím znění:**
3. Maximální celková výše součtu všech smluvních pokut uhrazených DODAVATELEM za porušení povinností dle SMLOUVY nepřesáhne celkem 20 % z ceny Díla bez DPH dle čl. XI. odst. 1 této SMLOUVY.
4. **Čl. XXIX. odst. 3 písm. b) nově zní:**
5. požadovat odstranění vady bezplatnou opravou díla nebo jeho části - zhotovitel je povinen tak učinit neprodleně, nejpozději však ve lhůtách stanovených pro příslušný typ plnění v Příloze č. 4 této smlouvy, případně ve lhůtách dle smlouvy č. SML-2026144- VZ o poskytování servisní a uživatelské podpory systému Přístavní karty, vztahujeli se na danou vadu režim této servisní smlouvy; nestanoví-li Příloha č. 4 této Smlouvy nebo smlouva č. SML-2026-144-VZ jinak, pak bude vada odstraněna do čtyřiceti osmi (48) hodin od oznámení vady, pokud nebude v oznámení vady stanoveno jinak s ohledem na povahu vady; nebo
6. **Čl. XXXVIII. odst. 2 nově zní:**
7. Objednatel uhradí zhotoviteli v této souvislosti nezbytné a účelně vynaložené, prokazatelné a řádně účetně doložené náklady vzniklé mu z pozastavení prací na díle, jako jsou náklady na skladování, konzervaci, repasi, přesun kapacit a pojištění, není-li pozastavení prací:
8. nezbytné pro řádné provedení DÍLA;
9. způsobené v důsledku zhotovitelova nedodržení nebo porušení této smlouvy;
10. nezbytné pro bezpečnost osob, díla nebo jeho části.

<!-- PAGE 32 -->Jestliže takovéto přerušení prací, které nebylo způsobeno porušením povinností ZHOTOVITELE nebo jinou okolností na jeho straně, prokazatelně ovlivní možnost dodržet příslušný termín plnění, prodlužuje se dotčený termín o dobu odpovídající prokazatelnému dopadu tohoto přerušení na harmonogram, včetně případné přiměřené doby nezbytné k opětovnému zahájení prací. Po tuto dobu není ZHOTOVITEL v prodlení. Při více navazujících nebo opakovaných přerušeních se jejich dopad na harmonogram posuzuje v souhrnu. Trváli přerušení déle než 1 měsíc, jsou smluvní strany povinny projednat rovněž jeho další dopady na realizaci DÍLA.

1. **Čl. XXXIX. odst. 1 nově zní:**

ODSTOUPENÍ OD SMLOUVY ZE STRANY OBJEDNATELE

1. Neníli v této smlouvě stanoveno jinak, je objednatel, kromě zákonných důvodů odstoupení, oprávněn od této smlouvy odstoupit bez dalšího z důvodů podstatného porušení smlouvy ze strany zhotovitele. Objednatel od smlouvy odstoupí tak, že odešle zhotoviteli písemné oznámení o odstoupení, jehož účinky nastávají dnem doručení tohoto oznámení. K podstatnému porušení smlouvy ze strany zhotovitele dojde:
2. jestliže v průběhu plnění této smlouvy bylo se zhotovitelem zahájeno insolvenční řízení dle zákona č.182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů; nebo
3. jestliže zhotovitel v rozporu s ustanovením článku XLIII., bod 1. níže převede své závazky, povinnosti nebo práva plynoucí z této smlouvy na jiný subjekt bez předchozího písemného souhlasu objednatele; nebo
4. jestliže smluvní pokuta účtovaná zhotoviteli na základě výše uvedeného článku XXVII., bod 8. dosáhla úhrnem deset procent (10%) smluvní ceny díla bez DPH; nebo
5. jestliže je zhotovitel v takovém prodlení s časovým postupem realizace DÍLA dle čl. VIII. bod 1. a časového harmonogramu definovaného v Příloze 2 této smlouvy o dílo, které podstatným způsobem ohrožuje řádné a včasné dokončení DÍLA, a ZHOTOVITEL nezjedná nápravu ani v přiměřené dodatečné lhůtě stanovené OBJEDNATELEM v předchozí písemné výzvě.
6. **Čl. XXXIX. odst. 3 nově zní:**
7. V případě odstoupení od SMLOUVY OBJEDNATELEM podle výše uvedených bodů 1. nebo 2, je OBJEDNATEL dle své volby oprávněn:
8. ponechat si dosud provedené části DÍLA a další plnění, které mu ZHOTOVITEL poskytnul do účinnosti odstoupení, nebo
9. odmítnout DÍLO jako celek, včetně i jeho dosud provedených částí.

<!-- PAGE 33 -->1. **Čl. XXXIX. odst. 5 nově zní:**
2. Odmítneli OBJEDNATEL DÍLO ve smyslu čl. XXXIX odst. 3 písm. b) této SMLOUVY, není povinen ZHOTOVITEL na výzvu OBJEDNATELE DÍL již zaplacenou Cenu Díla, včetně již provedených částí DÍLA. OBJEDNATEL je současně povinen vrátit ZHOTOVITELI Rozhodneli si OBJEDNATEL DÍLO ponechat ve smyslu čl. XXXIX odst. 3 písm. a) této SMLOUVY:
3. bude oprávněn sám DÍLO dokončit nebo k jeho dokončení použít jiného zhotovitele;
4. OBJEDNATEL nebo jím zvolený jiný zhotovitel DÍLA využít za dohodnutých podmínek a za úplatu materiály a jiné dokumenty zajištěné ZHOTOVITELEM
5. uhradí OBJEDNATEL ZHOTOVITELI ZHOTOVITELE obohatil, a to ve výši odpovídající sjednané Ceně za Dílo za jednotlivé části;
6. uhradí ZHOTOVITEL odstranění vad a nedodělků, zvýšené náklady spojené s dokončením Díla pomocí jiných osob a dále uplatněné smluvní pokuty a případné nároky na náhradu škody. platit jeho , které budou považovat za vhodné; OBJEDNATELI na jeho výzvu rovněž náklady na
7. **Čl. XLIII. odst. 10 nově zní:**
8. V případě, že v důsledku porušení povinnosti ZHOT kybernetické bezpečnosti stanovené v bodech 8. a 9. tohoto článku, v dalších ustanoveních smlouvy o dílo nebo jejích přílohách, případně právními předpisy vztahujícími se na ZHOTOVITELE nebo jím poskytované plnění, dojde ke vzniku kybernetického bezpečnostního incidentu, který je OBJEDNATEL povinen podle platné legislativy hlásit příslušnému orgánu (zejména NÚKIB), má OBJEDNATEL právo na smluvní pokutu ve výši 1 000 000 Kč za každý jednotlivý případ.
9. **Změny v příloze č. 4 smlouvy o dílo**
10. **Čl. 1 nově zní:**

Cenu. V O a neprodleně vydá OBJEDNATELI již poskytnuté části DÍLA. na jeho výzvu to, o co se plněním takovém případě odstraní budou oprávněni k dokončení

OVITELE v oblasti

1. **Záruční doba**

Záruční doba je 24 měsíců ode dne předání a převzetí příslušné dokončené funkční části

DÍLA

, resp. příslušného dokončeného funkčního dílčího plnění technologií, uvedeného v příslušném

PROTOKOLU O PŘEDÁNÍ A PŘEVZETÍ

.

<!-- PAGE 34 -->Uplatňování záruky nebude podmíněno žádnou údržbou či servisem prováděným specializovanou organizací nad rámec údržby přesně definované v

DOKUMENTACI SKUTEČNÉHO PROVEDENÍ DÍLA

, zabezpečované pracovníky

OBJEDNATELE

s kvalifikací na správu IT sítí a databází.

1. **Změny v příloze č. 10 smlouvy o dílo**
2. **Čl. 21 nově zní:**
3. Exit plán
4. Dodavatel poskytne podle pokynů Zadavatele v rámci plnění Části 5 DÍLA veškerou potřebnou součinnost, dokumentaci a informace, a bude se podle pokynů Zadavatele účastnit společných jednání se Zadavatelem a případně s třetími stranami za účelem plynulého a řádného převedení činností spojených s poskytováním služeb či jejich příslušné části na Zadavatele či na nového dodavatele, které nastane po skončení účinnosti smlouvy s Dodavatelem.
5. Dodavatel v dostatečném předstihu vypracuje na základě pokynu Zadavatele dokumentaci vymezující veškeré podmínky pro převedení Služeb či jejich příslušné části na nového dodavatele, tzv. Exit plán, a poskytne plnění nezbytná k realizaci tohoto Exit plánu a to až do doby úplného převzetí služeb Zadavatelem nebo novým dodavatelem.
6. Zadavatel je oprávněn požádat o vypracování Exit plánu nejdříve 6 měsíců před řádným ukončením účinnosti smlouvy s Dodavatelem nebo kdykoliv spolu se Zadavatelovou výpovědí smlouvy, s odstoupením Zadavatele od Smlouvy, v průběhu výpovědní doby nebo po ukončení účinnosti této smlouvy. Zadavatel je oprávněn požádat o vypracování Exit plánu i po uplynutí doby trvání smlouvy s Dodavatelem, nejpozději však do uplynutí 5 měsíců po jejím ukončení. Dodavatel vypracuje Exit plán do 1 měsíce poté, co jeho vypracování Zadavatel vyžádá.
7. Plnění nezbytná k realizaci Exit plánu je Zadavatel oprávněn požadovat po Dodavateli i po uplynutí doby trvání smlouvy s Dodavatelem, nejdéle však do 12 měsíců po jejím ukončení, nestanoví-li Zadavatel nebo samotný Exit plán jinak.
8. Pro vyloučení pochybností se v souvislosti s Exit plánem podotýká, že cena za vypracování Exit plánu a poskytnutí plnění nezbytného k realizaci tohoto Exit plánu je součástí ceny Části 5 DÍLA Dodavatele, přičemž rozsah plnění nezbytného k realizaci Exit plánu či případnou účastí na společných jednáních se Zadavatelem a případně s třetími stranami za účelem plynulého a řádného převedení činností spojených s poskytováním služeb či jejich příslušné části na Zadavatele či na nového dodavatele, které nastane po skončení účinnosti smlouvy s Dodavatelem, celkově nepřesáhne objem 10 člověkodnů práce specialistů Dodavatele. Zadavatel je v souvislosti s Exit plánem oprávněn nad tento objem vyžádat od Dodavatele další služby práce

<!-- PAGE 35 -->specialistů Dodavatele, a to stejným způsobem a za stejných podmínek, jako u Části 5 DÍLA, a to v objemu a druhu dle uvážení Zadavatele, přičemž Dodavatel je povinen takto vyžádané služby poskytnout.

1. **Změny ve smlouvě o poskytování servisní podpory, která tvoří přílohu č. 3b zadávací dokumentace**
2. **Čl. IV odst. 5 nově zní:**
3. Cena za Paušální služby a jednotkové ceny Doplňkových služeb budou na základě písemného oznámení Zhotovitele upraveny jednou za kalendářní rok o průměrnou roční míru inflace za předcházející kalendářní rok, vyjádřenou přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen zveřejněným Českým statistickým úřadem. Upravené ceny se použijí od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po doručení písemného oznámení Objednateli. Jeli průměrná roční míra inflace nulová nebo záporná, ceny se podle tohoto ustanovení nemění. K první úpravě ceny může dojít nejdříve v roce 2028, a to na základě průměrné roční míry inflace za kalendářní rok 2027.
4. **Čl. V odst. 10 nově zní:**
5. Pověřené osoby Zhotovitele pro servisní a uživatelskou podporu Systému, které jsou oprávněny komunikovat s Objednatelem pro servisní a uživatelskou podporu:
6. [·], mobil: [·], e-mailová adresa: [·]

**Rozhodnutí a oznámení o prodloužení lhůty pro podání nabídek**

V návaznosti na výše uvedené zadavatel rozhodl o prodloužení lhůty pro podání nabídek podle ust. § 98 odst. 2 ZZVZ, a to

**do 9. 10. 2026 09:00 hodin.**

**JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D., advokát zástupce zadavatele**

Page 1

# VYSVĚTLENÍ ZADÁVACÍ DOKUMENTACE Č. 2 ROZHODNUTÍ O ZMĚNĚ ZADÁVACÍ DOKUMENTACE Č. 1

Dle ust. § 98 a § 99 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v účinném znění (dále jen „ **ZZVZ** " nebo **„zákon"** )

**Digitální Přístavní karta s rozšířením funkcionalit systému**

Název zakázky

**a integrací na EuRIS**

Evidenční číslo VZ ve Z2026-044175 VVZ Název zadavatele Česká republika – Ředitelství vodních cest ČR

| IČO | 679 81 801 |
| --- | --- |
| Adresa sí d la | nábřeží L. Svobody 12/1222, 110 15 Praha 1 |

Zadavatel výše uvedené veřejné zakázky obdržel dne 16. 9. 2026 žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace. Zadavatel tímto poskytuje vysvětlení zadávací dokumentace, a to včetně přesného znění žádostí.

**Žádost č. 1 Dotaz č. 1:**

*V rozpočtu je uvedena položka: Dodávka HW pro nové lokality. Dotaz: Hardware pro nové lokality se má dodávat v průběhu několika let. Bude součástí smlouvy inflační doložka, nebo musí zhotovitel kalkulovat s předpokládaným navýšením ceny již při ocenění položky? Děkuji za odpověď.*

**Odpověď na dotaz č. 1:**

Zadavatel se uvedeným dotazem zabýval a s ohledem na dlouhodobý charakter určité části plnění a možný vývoj cen v průběhu realizace veřejné zakázky se rozhodl inflační doložku na část plnění do smlouvy zakomponovat. Zadavatel proto upraví smlouvu o dílo, která tvoří přílohu č. 3a zadávací dokumentace, a to v části čl. XI. odst. 7, a doplní zde inflační doložku v obdobném znění jako v servisní smlouvě, a to ve vztahu k následujícím částem plnění uvedeným v čl. V. bodě 1. smlouvy o dílo:

- Část 3b – Nasazení firmware na zámky a další zařízení

Page 2

- Část 3c – Dodávka HW pro nové lokality K ostatním částem díla nebude inflační doložka uplatněna.

**Dotaz č. 2:**

*Na straně 9 Přílohy č.1 je uveden požadavek: „Současně bude zavedena funkce podporující odemykání čteček u dveří nebo sprch v přístavech. Pro zjednodušení nebude pro otevření těchto dveří vyžadováno přihlášení v konkrétním přístavu (bez čerpání služeb na sloupku). Zavedena bude funkcionalita, aby bylo možné zpoplatnit uskutečnění vstupu např. na WC nebo do sprchy. Řešení bude postaveno na zavedení online komunikace čteček využívající stávající konektivitu dostupnou v lokalitě se serverem Přístavní karty a uskutečnění aktivace vstupu pomocí mobilní aplikace online komunikací přes server (nebude využívána přímá komunikace mobilního zařízení a čtečky např. pomocí NFC).*

*Otázka: Bude tím dotčena i změna na fyzických kartách a nejen na virtuální kartě? Pokud ano je nutno stanovit způsob úpravy. Tato úprava není součástí zadávací dokumentace. Děkuji za odpověď S pozdravem*

**Odpověď na dotaz č. 2:**

Zadavatel uvádí, že stávající řešení v případě zpoplatnění vstupu již zahrnuje zápis provedení této platby na fyzickou kartu. Tento princip u fyzických karet bude zachován a nezměněn, pouze novým zavedením online komunikace na server dojde rovněž k zapsání transakce na server, tak jako v případě použití nové digitální karty pro zpoplatněné otevření vstupu.

**Žádost č. 2 Průvodní dopis:**

*[r]ádi bychom se společně s našimi partnery ucházeli o veřejnou zakázku „Digitální Přístavní karta s rozšířením funkcionalit systému a integrací na EuRIS". V této souvislosti jsme k*

Page 3

*zadávací dokumentaci zaslali sadu dotazů a dovolujeme si stručně vysvětlit důvody, které nás k tomuto kroku vedly. V souladu s interními směrnicemi naší společnosti a skupiny [anonymizováno] jsme provedli právní analýzu zadávací a smluvní dokumentace, která je povinnou součástí přípravy zakázek s hodnotou nad 20 mil. Kč bez DPH. Na základě jejích závěrů jsme připravili a odeslali soubor dotazů. Naším cílem je předejít potenciálním nejasnostem či odlišným výkladům, které by mohly v průběhu plnění smlouvy vzniknout. Věříme, že včasné upřesnění těchto aspektů přispěje k hladšímu průběhu spolupráce a efektivnějšímu plnění do budoucna. Děkujeme za pochopení.*

*Zadavatel zahájil dne 11.08.2026 zadávací řízení na veřejnou zakázku „Digitální Přístavní karta s rozšířením funkcionalit systému a integrací na EuRIS", evidenční číslo zakázky (VVZ): Z2026-044175. Zadavatel stanovil lhůtu pro podání nabídek do 29.09.2026. Dodavatel v zákonem stanovené lhůtě podává tuto žádost o vysvětlení zadávací dokumentace.*

**Dotaz č. 1:**

*V souvislosti s předpokládaným rozšířením funkcionalit a zvýšením objemu zpracovávaných dat předpokládáme, že může dojít k nárůstu nároků na výkon a kapacitu serverové infrastruktury provozované v hostingu ČD Telematika. Může Zadavatel potvrdit, že případné navýšení HW prostředků (výpočetní výkon, kapacita úložiště, paměť apod.), které bude nezbytné pro provoz dodávaného řešení v požadovaném rozsahu, zajistí a financuje Zadavatel?*

**Odpověď na dotaz č. 1:**

Zadavatel k dotazu uvádí, že serverová infrastruktura je v souladu s Přílohou č. 3 smlouvy o dílo v plném rozsahu zajišťována Zadavatelem a jako taková není předmětem plnění této veřejné zakázky.

V případě, že v průběhu realizace či provozu řešení vznikne objektivní potřeba přiměřeného a odůvodněného navýšení HW prostředků, zadavatel toto navýšení zajistí a bude jej financovat z vlastních prostředků mimo rámec předmětné smlouvy.

**Dotaz č. 2:**

*Systém je provozován v hostingu třetí strany (ČD telematika), jehož dostupnost Dodavatel neovlivňuje, přitom SLA požaduje u kritické události reakci do 1 hodiny a vyřešení do 24 hodin v době plavební sezóny. Žádáme o potvrzení, že do doby vyřešení se nezapočítává doba,*

Page 4

*po kterou trvá příčina na straně poskytovatele hostingu nebo na straně konektivity jednotlivých lokalit.*

**Odpověď na dotaz č. 2:**

Zadavatel potvrzuje, že do doby vyřešení vady či incidentu ve smyslu garantovaných úrovní služeb (SLA) dle návrhu servisní smlouvy (příloha č. 3b zadávací dokumentace), se nezapočítává doba trvání příčiny na straně poskytovatele hostingových služeb nebo na straně konektivity jednotlivých lokalit, pokud tato překážka prokazatelně ovlivňuje vznik či průběh řešení příslušné události.

**Dotaz č. 3:**

*Termín plnění části 4 je vázán na dostupnost rozhraní EuRIS, tedy na okolnost mimo sféru vlivu Dodavatele. Žádáme o vyjasnění:* − *kdo a jakým úkonem prohlásí rozhraní EuRIS za dostupné a od kterého dne počne běžet lhůta 20 týdnů,* − *potvrzení, že po dobu nedostupnosti rozhraní není Dodavatel v prodlení a nevzniká nárok na smluvní pokutu dle čl. XXVII SoD,* − *jakým způsobem bude postupováno, nebudou-li příslušné standardy EuRIS vydány do konce doby trvání Smlouvy o dílo.*

**Odpověď na dotaz č. 3:**

Zadavatel k jednotlivým částem dotazu uvádí následující vysvětlení:

- Dostupnost rozhraní EuRIS potvrdí zadavatel, a to v návaznosti na předchozí komunikaci s dodavatelem, který v přiměřené lhůtě potvrdí, že je rozhraní dostupné v rozsahu odpovídajícím řešení integrace se systémem Přístavní karty. Ode dne tohoto potvrzení počíná běžet stanovená lhůta 20 týdnů pro plnění části 4.

- Zadavatel potvrzuje, že po dobu nedostupnosti rozhraní na straně EuRIS se dodavatel neocitá v prodlení se splněním dotčené části závazku a zadavateli za toto období nevzniká nárok na uplatnění smluvní pokuty dle čl. XXVII smlouvy o dílo.

- Smlouva o dílo je koncipována tak, že plnění příslušné části bude zahájeno až po oficiálním vydání příslušných standardů EuRIS. Do jejich vydání doba trvání smlouvy o dílo nezaniká a nadále pokračuje, což odpovídá čl. XXXVII smlouvy o dílo.

**Dotaz č. 4:**

*Rozsah části 4 není v době podání nabídky přesně stanoven. Žádáme o vyjasnění:*

Page 5

− *jakým mechanismem budou řešeny požadavky vyplývající z následně vydaných standardů nad rámec současného vymezení,* − *potvrzení, že změna standardů EuRIS po předání a převzetí díla nebude vadou plnění.*

**Odpověď na dotaz č. 4:**

Plnění části 4 je závislé na detailní specifikaci rozhraní na straně EuRIS, která v době zahájení tohoto zadávacího řízení není ze strany správce daného rozhraní k dispozici. Z tohoto důvodu zadavatel stanovil, že plnění této části bude hrazeno podle skutečného prokazatelně doloženého rozsahu plnění poskytnutého dodavatelem, a to formou měrných jednotek (MJ) s využitím hodinové sazby uvedené v Příloze č. 6 smlouvy o dílo. Případné požadavky vyvolané změnou standardů v průběhu samotné implementace budou rovněž řešeny a účtovány v rámci měrných jednotek.

Pokud by ke změně či požadavku na optimalizaci standardů došlo až po dokončení Části 4, budou tyto nezbytné úpravy realizovány v rámci položky Části 5.

Zadavatel v této souvislosti potvrzuje, že následná změna vstupních parametrů (standardů EuRIS) po předání a převzetí díla nepředstavuje vadu plnění ze strany dodavatele, ale jedná se o překážku plnění vzniklou nezávisle na dodavateli a bez jeho zavinění.

**Dotaz č. 5:**

*Smlouva o dílo ve svém článku V uvádí následující: „Výsledek v podobě softwarového řešení bude po dokončení v plném rozsahu předán OBJEDNATELI, kdy OBJEDNATEL, bude v plném rozsahu zajišťovat vlastními prostředky další provoz systému. Z principu bude mít OBJEDNATEL možnost správu i rozvoj systému vykonávat bez vázanosti smluvním vztahem se ZHOTOVITELEM. V případě omezených personálních kapacit na straně OBJEDNATELE a potřebě zajistit spolehlivý provoz s minimem výpadků, bude mít OBJEDNATEL možnost zadat výkon správy, podpory a rozvoje systému Smlouvou o servisní a uživatelské podpoře systému Přístavní karty*

1. *SML-2026-144-VZ" Dodavateli vzniká celá řada nejasností. Zadavatel a dodavatel jsou dle § 124 ZZVZ povinni po uplynutí zákazu uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku. Smlouvou na veřejnou zakázku je smlouva o dílo i smlouva servisní. Bude servisní smlouva uzavřena postupem podle ZZVZ po uplynutí lhůty zákazu uzavřít smlouvu? Nebo Zadavatel servisní smlouvu považuje za jakési opční právo a tato smlouva nemusí být uzavřena? Pod jaký odst. § 100 ZZVZ by pak taková vyhrazená změna spadala? Smlouva servisní zároveň nabývá účinnosti uveřejněním v registru smluv a Paušální služby mají být poskytovány ode dne účinnosti servisní smlouvy (viz čl. II odst. 1 servisní smlouvy).*

Page 6

*Pokud bude servisní smlouva v souladu se ZZVZ uzavřena společně se smlouvou o dílo, znamená to, že servis má být poskytován již před dodáním díla dle smlouvy o dílo. Znamená to, že bude poskytován servis ke stávajícímu řešení Zadavatele? Pokud ne, měla by být účinnost odložena, případně by mělo být v servisní smlouvě jednoznačně upraveno, od jakého okamžiku se Paušální služby začínají poskytovat. Další nejasnost do těchto smluvních vztahů pak vnáší příloha č. 4 smlouvy o dílo (Servisní podmínky), která ve vztahu k softwaru (čl. 5.2) hovoří o 18 týdnech provozu pod režimem smlouvy o dílo a následně přechodem na servisní smlouvu (zde je tedy podpis servisní smlouvy implicitně předpokládán). Dodavatel tak žádá Zadavatele o prověření a vysvětlení vztahu jednotlivých součástí smluvních podmínek a ve vztahu k servisní smlouvě o jednoznačné vyjasnění, na které části díla tato servisní smlouva dopadá. Zároveň bude případně žádoucí odpovídajícím způsobem upravit i tabulku pro nacenění.*

**Odpověď na dotaz č. 5:**

Zadavatel k předmětnému dotazu týkajícímu se vztahu smlouvy o dílo a servisní smlouvy uvádí následující vysvětlení:

- Zadavatel potvrzuje, že servisní smlouva bude s vybraným dodavatelem uzavřena současně se smlouvou o dílo po uplynutí blokační lhůty dle ZZVZ a nejedná se o opční právo. Ustanovení v článku V. smlouvy o dílo slouží pouze k potvrzení, že zhotovitel předá dílo v takovém rozsahu, aby byl zadavatel schopen systém v budoucnu provozovat a rozvíjet i samostatně bez závislosti na zhotoviteli.

- Předmět smlouvy o dílo je koncipován jako upgrade stávajícího řešení systému Přístavní karty. Z tohoto důvodu je poskytování Paušálních služeb ve smyslu servisní smlouvy plně relevantní i pro stávající, aktuálně provozovaný systém. Nebudou-li tomu bránit jiné okolnosti, není důvod účinnost servisní smlouvy odkládat a plnění Paušálních služeb bude zahájeno bezprostředně po nabytí účinnosti servisní smlouvy, tedy ještě před dokončením a předáním upgradovaného řešení dle Smlouvy o dílo.

- Odlišný režim platí pro Doplňkové služby dle servisní smlouvy, které představují doplňkové úpravy již implementovaného nového řešení. Plnění těchto služeb bude probíhat výhradně na základě pokynu zadavatele.

- V souladu s Přílohou č. 4 smlouvy o dílo je součástí realizace upgradu systému (investiční fáze) také podpora za dobu ověřování jeho plně korektní funkčnosti, která je účtována hodinovou sazbou a zahrnuje operativní úpravy implementovaného upgradovaného systému. Součástí této fáze však není pravidelný dohled a zásahy, jež jsou předmětem Paušálních služeb dle servisní smlouvy.

- Zadavatel předpokládá, že po uplynutí 18 měsíců bude upgradovaný systém plně optimalizován a následné drobné úpravy vyvolané běžným provozem (nikoliv samotnou implementací upgradu) budou realizovány v rámci Doplňkových služeb dle servisní smlouvy.

Page 7

Zadavatel tak konstatuje, že mezi smlouvou o dílo a servisní smlouvou nedochází k překrývání věcně totožného plnění.

**Dotaz č. 6:**

*Zadavatel v čl. V odst. 7 smlouvy o dílo upravuje tzv. Požadavky, kterými de facto budou objednávány činnosti v rámci díla, u kterých se jedná o měřený kontrakt. Může Zadavatel vysvětlit, jak je tento přístup kompatibilní s fixním termínem realizace díla? Části 2a, 2b, 2c, 2d, 3a a 6a mají být realizovány do 56 týdnů. Hned několik z těchto položek je „měřených", tudíž je v souladu se smlouvou o dílo je dodavatel oprávněn plnit pouze po písemném požadavku Zadavatele. Není ovšem určeno, do jakého okamžiku je Zadavatel povinen takový písemný požadavek vznést, zda takový požadavek ve vztahu k jednotlivým položkám musí konsolidovaný (tudíž ke každé položce vznikne jen jeden požadavek), nebo zda požadavky mohou být dávkovány postupně – v takovém případě není zřejmé, jaký je nejzazší moment, do kterého může být takový požadavek vznesen, když na dodavatele dopadá lhůta 56 týdnů. Totéž je ostatně relevantní i ve vztahu k částem 4 a 5. Zejména u části 4 je opět určen termín, konkrétně 20 týdnů, přičemž plnění této části má být řešeno právě až na základě písemného požadavku (s konkrétním rozsahem měřené položky). Může Zadavatel tento mechanismus vysvětlit a upravit tak, aby byl dodavatel objektivně schopen plnit dílo v požadovaných termínech?*

**Odpověď na dotaz č. 6:**

Zadavatel uvádí, že zařazení měrných jednotek (MJ) u příslušných částí díla má svůj objektivní důvod, neboť přesný rozsah potřebných prací nelze v průběhu tohoto zadávacího řízení předem spolehlivě a racionálně definovat tak, aby nedocházelo k přenesení nepřiměřených rizik na stranu zadavatele či dodavatele a aby zadavatel mohl obdržet vzájemně porovnatelné nabídky.

Celkový navržený termín plnění představuje časový rámec, v němž je odborně způsobilý dodavatel schopen efektivně rozplánovat své kapacity tak, aby řádně provedl i jednotlivé měrné jednotky. Způsob uplatňování požadavků se odvíjí od průběžných a operativních potřeb realizace plnění, nicméně ze strany zadavatele nebude docházet k jakýmkoliv neodůvodněným zdržením.

V případě, že by v důsledku okolností ležících mimo sféru vlivu dodavatele došlo k objektivní nemožnosti dodržet sjednané termíny u měrných či neměrných jednotek, bude tato situace posuzována jako překážka v plnění na straně zadavatele.

Page 8

**Dotaz č. 7:**

*V návaznosti na předchozí dotaz pak Dodavatel žádá Zadavatele o změnu čl. V odst. 9 a 10 smlouvy o dílo. Termíny reakce na vznesený Požadavek mohou být nepřiměřené, a to zejména u věcně náročnějších Požadavků. Už samotná reakce do příštího pracovního dne je velmi přísná, ale zejména povinnost v totožné lhůtě zpracovat i případný odůvodněný návrh nevhodnosti či nedostatečnosti Požadavku nebude objektivně možné zrealizovat v takto krátkém čase. Upraví Zadavatel lhůtu alespoň na tři pracovní dny, případně stanoví i možnost, aby samotný Zadavatel mohl stanovit přímo Požadavkem lhůtu ještě delší? Zároveň ve vztahu k odst. 10 žádáme také o vysvětlení postupu, při kterém Zadavatel neodsouhlasí navrhovanou změnu ve znění Požadavku. Znamená to např. ve vztahu k části 4 plnění, že Zadavatel může jednostranně určit, že integrace na EuRIS má alokovánu kapacitu 100 člověkohodin a i přes objektivně navrhovanou změnu ze strany dodavatele na 500 člověkohodin, může Zadavatel fakticky diktovat dodavateli naprosto minimální časovou alokaci, i když tato bude v hrubém rozporu s objektivní náročností plnění? Může Zadavatel doplnit právo dodavatele prokázat potřebu vyšší časové alokace např. posouzením nestranného odborníka, kterého strany společně odsouhlasí?*

**Odpověď na dotaz č. 7:**

Zadavatel k tomuto dotazu uvádí, že akceptuje požadavek na úpravu příslušných lhůt a na základě tohoto vysvětlení zadávací dokumentace přistoupí k úpravě lhůty uvedené v čl. V. odst. 9 smlouvy o dílo (čímž automaticky dojde k úpravě lhůty podle čl. V. odst. 10 smlouvy o dílo, a to na 3 pracovní dny).

K druhé části dotazu zadavatel uvádí, že smyslem čl. V odst. 10 smlouvy o dílo není umožnit zadavateli jednostranně stanovit zjevně nepřiměřenou pracnost určité části Díla bez možnosti dodavatele takové stanovení rozporovat. Současně však zadavatel nemůže být povinen automaticky akceptovat jakýkoliv návrh dodavatele na zvýšení předpokládané pracnosti nebo prodloužení požadovaného termínu.

Pokud má dodavatel za to, že předpokládaná pracnost nebo požadovaný termín neodpovídají rozsahu či povaze požadovaného plnění, je oprávněn v souladu se smlouvou o dílo předložit odůvodněný návrh jejich úpravy. Zadavatel takový návrh posoudí a smluvní strany následně vypořádají případný rozdíl ve svých stanoviscích před zahájením realizace daného Požadavku.

Ustanovení tedy nelze vykládat tak, že by zadavatel mohl jednostranně určit např. pracnost 100 člověkohodin a požadovat provedení plnění v tomto rozsahu bez ohledu na objektivní rozsah a náročnost požadovaného plnění.

Page 9

Současně však platí, že případný nesouhlas dodavatele s předpokládanou pracností nebo termínem sám o sobě nezakládá právo dodavatele odmítnout plnění, které jinak spadá do sjednaného rozsahu Díla. Smluvní strany jsou v takovém případě povinny dosáhnout shody na konkrétních parametrech Požadavku.

Zadavatel nepovažuje za potřebné zavádět samostatný mechanismus posouzení nestranným odborníkem. Takový mechanismus by s ohledem na předpokládaný operativní charakter jednotlivých Požadavků vedl k nepřiměřenému prodloužení a administrativnímu zkomplikování jejich zadávání.

Pro odstranění případných pochybností zadavatel současně upravuje příslušné ustanovení Smlouvy:

**Dotaz č. 8:**

*Článek XI smlouvy o dílo obsahuje smluvní cenu. Chápe Dodavatel správně, že cena vyplňovaná v odst. 1 nebude cenou nabídkovou, nýbrž celkovou maximální možnou cenou díla odpovídající součtu všech položek díla v maximálním možném rozsahu? Tomu odpovídá i definice pojmu SMLUVNÍ CENA. Odst. 2 pak uvádí, že cena je pevná a nepřekročitelná. Což v kontextu měřeného kontraktu nedává smysl. Cena může být nepřekročitelná, pokud bude v odst. 1 uvedena cena maximální. Ale pak cena není pevná.*

**Odpověď na dotaz č. 8:**

Zadavatel uvádí, že cena uvedená v čl. XI odst. 1 smlouvy o dílo představuje součet jednotlivých položek oceněných dodavatelem v rozsahu maximálního možného plnění. Jedná se o cenu, která zohledňuje maximální možné plnění, které však není, s ohledem na část plnění, které je řešeno měrnými jednotkami, garantováno.

U částí díla, u nichž je v příloze č. 6 smlouvy o dílo stanoven maximální počet měrných jednotek vyšší než 1, bude konečná cena určena podle skutečně realizovaného počtu měrných jednotek, nejvýše však do maximálního počtu měrných jednotek stanoveného v příloze č. 6 smlouvy o dílo.

Ujednání v čl. XI odst. 2 smlouvy o dílo o pevné a nepřekročitelné ceně se ve vztahu k měřeným položkám vztahuje k jednotkovým cenám uvedeným v nabídce dodavatele a současně k maximálnímu množství těchto měrných jednotek a v konečném důsledku tedy k maximální celkové částce, která bude za tyto položky skutečně uhrazena. Tato maximální

Page 10

celková částka však není garantována a její skutečná výše bude záviset na skutečném rozsahu čerpání příslušných měrných jednotek.

**Dotaz č. 9:**

*S odpovědí na předchozí dotaz pak souvisí i platební podmínky upravené v čl. XII smlouvy o dílo. Zadavatel upravil možnost dílčích plateb postupně po splnění jednotlivých podmínek uvedených v harmonogramu. V jakém okamžiku jsou splněny podmínky pro fakturaci u měřené položky? Toto souvisí i s jedním z přechozích dotazů na přístup při zasílání Požadavků (konsolidované či dávkované Požadavky).*

**Odpověď na dotaz č. 9:**

Zadavatel uvádí, že u měřených položek vzniká možnost dílčí fakturace v rozsahu skutečně a řádně provedeného věcného plnění, pokud jsou současně splněny příslušné podmínky pro dílčí platbu stanovené v čl. XII smlouvy o dílo, zejména ve vazbě na časový harmonogram dle přílohy č. 2 smlouvy o dílo, cenovou specifikaci dle přílohy č. 6 smlouvy o dílo a potvrzení příslušné postupové zprávy.

Není tedy nezbytné, aby před dílčí fakturací došlo vždy k dokončení příslušné měřené položky v celém jejím předpokládaném nebo maximálním rozsahu. Pokud lze v rámci dané položky objektivně vymezit a ověřit samostatně řádně provedenou část plnění, může být takové plnění zahrnuto do příslušné dílčí fakturace po skončení daného kalendářního měsíce.

Uvedené nastavení je záměrně flexibilní s ohledem na charakter jednotlivých částí díla. Například při postupném nasazování softwarového řešení nebo realizaci integrace na EuRIS může být dokončena a pro účely dílčí fakturace potvrzena samostatná funkční část plnění, aniž by již byla dokončena příslušná část díla v celém rozsahu.

Samotné vystavení Požadavku ani zahájení prací na jeho základě však podmínky pro fakturaci nezakládá. Rozhodující je skutečně provedené a řádně doložené věcné plnění v souladu s podmínkami smlouvy o dílo. Z tohoto hlediska není rozhodující ani to, zda budou jednotlivé Požadavky zadávány samostatně či budou obsahově konsolidovány.

**Dotaz č. 10:**

*Zadavatel v čl. XII odst. 7 smlouvy o dílo uvádí, že „Zaplacení DÍLČÍ FAKTURY za příslušnou položku v rámci plnění DÍLA bude OBJEDNATELEM provedeno vždy až po*

Page 11

*vystavení a zaplacení DÍLČÍ FAKTURY za příslušnou předcházející položku v rámci plnění DÍLA dle časového harmonogramu v souladu s Přílohou 2 této SMLOUVY" Může Zadavatel vysvětlit, proč úhradu faktury váže na úhradu faktury předchozí? Pokud by se z jakéhokoliv důvodu některá dřívější úhrada faktury zdržela (spor o úhradu a její výši, formální chyba ve faktuře a podobně), nerozumí Dodavatel smyslu neuhrazení dalších následujících faktur, pokud fakturované plnění bylo řádně provedeno, dodáno a akceptováno a faktura splňuje zákonné a smluvní náležitosti. Takový přístup může ohrožovat cash flow dodavatele a může být v důsledku rozporný i s § 1963 odst. 3 občanského zákoníku, který slouží zejména jako ochrana před druhotnou platební neschopností.*

**Odpověď na dotaz č. 10:**

Zadavatel uvádí, že účelem předmětného ustanovení bylo zachovat věcnou a časovou návaznost jednotlivých částí plnění podle harmonogramu, nikoliv podmiňovat úhradu řádně vystavené dílčí faktury faktickým zaplacením předcházející dílčí faktury.

Zadavatel souhlasí, že případné prodlení či spor týkající se předcházející dílčí faktury nemá mít samo o sobě vliv na úhradu následující dílčí faktury, pokud byly ve vztahu k příslušnému plnění splněny všechny podmínky stanovené smlouvou o dílo.

Rozhodující je tedy řádné provedení příslušného plnění a splnění podmínek pro vystavení a úhradu konkrétní dílčí faktury podle smlouvy o dílo. Zadavatel proto předmětné ustanovení smlouvy o dílo v tomto směru upraví.

**Dotaz č. 11:**

*Zadavatel v čl. XXII smlouvy o dílo upravuje havarijní práce. Zadavatel v odst. 2 stanoví, že v případě, kdy Zhotovitel není schopen okamžitě provést ochranné či opravné práce vyvolané nouzovým stavem a tyto práce provede nebo zajistí Objednatel, nese veškeré prokazatelně a účelně vynaložené náklady Zhotovitel. Dodavatel žádá o vysvětlení, z jakého důvodu mají být tyto náklady přeneseny na Zhotovitele bez ohledu na příčinu vzniku nouzového stavu a bez ohledu na to, zda jeho vznik lze přičítat jednání či opomenutí Zhotovitele. V současném znění by totiž Zhotovitel nesl náklady havarijního zásahu i v případě, kdy nouzový stav vznikne např. v důsledku vady či poruchy stávající infrastruktury Objednatele, jednání třetí osoby nebo jiné okolnosti, za kterou Zhotovitel neodpovídá. Žádáme proto Zadavatele o úpravu předmětného ustanovení tak, aby Zhotovitel nesl náklady havarijního zásahu Objednatele pouze v rozsahu, v němž byl nouzový stav způsoben porušením povinností Zhotovitele nebo jinou okolností přičitatelnou Zhotoviteli. V ostatních případech by měl náklady zásahu nést Objednatel, případně osoba odpovědná za vznik daného stavu.*

Page 12

**Odpověď na dotaz č. 11:**

Zadavatel uvádí, že účelem čl. XXII smlouvy o dílo není přenést na dodavatele náklady na odstranění nouzového stavu bez ohledu na příčinu jeho vzniku. Povinnost dodavatele provést bezodkladně nezbytné ochranné nebo opravné práce je stanovena především za účelem zabránění vzniku či zvětšování škod na díle, jiném majetku nebo zdraví osob. Tato povinnost proto není podmíněna tím, že již v okamžiku zásahu bude jednoznačně určena příčina vzniku nouzového stavu. Náklady takového zásahu však ponese dodavatel pouze v rozsahu, v němž nouzový stav vznikl v důsledku porušení povinností dodavatele nebo jiné okolnosti, za kterou dodavatel podle smlouvy o dílo nebo právních předpisů odpovídá. Pokud nouzový stav vznikne z okolností, za které dodavatel neodpovídá, nebudou náklady zásahu přeneseny na dodavatele. Zadavatel pro odstranění případných pochybností příslušné ustanovení smlouvy o dílo v tomto směru upraví.

**Dotaz č. 12:**

*Dodavatel žádá Zadavatele o zvážení doplnění maximální souhrnné výše smluvních pokut a maximální souhrnné výše náhrady škody, za kterou může Zhotovitel v souvislosti s plněním smlouvy o dílo odpovídat. V současném znění smlouvy o dílo není celková výše smluvních pokut nijak omezena. Čl. XXVII odst. 9 sice při dosažení smluvních pokut ve výši 10 % Smluvní ceny Díla zakládá Objednateli právo od smlouvy o dílo odstoupit, dosažení této hranice však samo o sobě další vznik smluvních pokut neomezuje. Současně není nijak omezena ani celková odpovědnost Zhotovitele za škodu, přičemž dle čl. XXVIII smlouvy o dílo zahrnuje náhrada škody rovněž ušlý zisk. Neomezená odpovědnost představuje pro dodavatele obtížně kvantifikovatelné ekonomické riziko, které má významný dopad na interní schvalování účasti v zadávacím řízení, posouzení rizikovosti smluvního vztahu, možnosti pojistného krytí a v konečném důsledku rovněž na kalkulaci nabídkové ceny. Stanovení přiměřeného maximálního rozsahu odpovědnosti přitom podle názoru dodavatele nijak neomezuje motivační ani reparační funkci sjednaných sankčních a odpovědnostních mechanismů, ale umožňuje dodavatelům maximální ekonomickou expozici ze smlouvy o dílo předem objektivně vyhodnotit a ocenit. S ohledem na uvedené žádá dodavatel zadavatele o úpravu smlouvy o dílo tak, aby:*

1. *celková souhrnná výše všech smluvních pokut uplatněných vůči Zhotoviteli podle smlouvy o dílo nepřesáhla 20 % Smluvní ceny Díla bez DPH, a*

1. *celková souhrnná povinnost Zhotovitele k náhradě škody vzniklé ze smlouvy o dílo nebo v souvislosti s ní nepřesáhla 100 % Smluvní ceny Díla bez DPH, s výjimkou případů, v nichž omezení povinnosti k náhradě újmy nepřipouštějí právní předpisy (např. škoda úmyslně způsobená).*

Page 13

*Dodavatel má za to, že navržené limity zachovávají dostatečně významnou sankční i odpovědnostní motivaci Zhotovitele k řádnému plnění smlouvy o dílo. Zejména navrhovaný limit smluvních pokut ve výši 20 % Smluvní ceny Díla představuje dvojnásobek hranice, při jejímž dosažení již smlouva o dílo sama přiznává Objednateli právo od smlouvy o dílo odstoupit.*

**Odpověď na dotaz č. 12:**

Zadavatel se předloženým požadavkem zabýval a částečně mu vyhovuje. Zadavatel souhlasí s doplněním maximální souhrnné výše smluvních pokut, nikoliv však smluvních pokut uplatněných vůči dodavateli (jak navrhuje dodavatel), nýbrž smluvních pokut skutečně uhrazených, a to ve výši 20 % smluvní ceny díla bez DPH. Zadavatel má za to, že takto stanovený limit zachovává dostatečnou sankční a motivační funkci smluvních pokut a současně umožňuje dodavatelům předem určit maximální rozsah jejich sankční expozice.

Rozhodné pro naplnění této limitace je tedy skutečná úhrada smluvních pokut, nikoliv výše uplatněných smluvních pokut ze strany Objednatele vůči dodavateli.

Zadavatel naopak nepřistupuje k omezení celkové povinnosti dodavatele k náhradě škody částkou odpovídající 100 % smluvní ceny díla bez DPH. Rozsah případné škody vzniklé v souvislosti s plněním smlouvy o dílo nemusí odpovídat výši smluvní ceny díla a zadavatel proto považuje za potřebné zachovat odpovědnost za škodu v rozsahu vyplývajícím ze smlouvy o dílo a příslušných právních předpisů. Zadavatel v návaznosti na výše uvedené upraví smlouvu o dílo pouze ve vztahu k maximální souhrnné výši smluvních pokut.

**Dotaz č. 13:**

*Dodavatel žádá Zadavatele o vyjasnění a vzájemné sjednocení ustanovení upravujících odpovědnost za vady, záruční servis a následnou servisní podporu. Z jednotlivých dokumentů zadávací dokumentace (smlouva o dílo, servisní podmínky, servisní smlouva) není v současném znění jednoznačně zřejmé, jaký je jejich vzájemný vztah a který režim se v jednotlivých situacích použije. Dodavatel upozorňuje zejména na následující nesoulady:*

1. *čl. XXIX odst. 3 písm. b) smlouvy o dílo stanoví pro odstranění vady bezplatnou opravou lhůtu nejpozději 48 hodin od oznámení vady, zatímco bod 3 přílohy č. 4 smlouvy o dílo stanoví, že záruční reklamace bude vyřízena do 15 dnů od jejího doručení Zhotoviteli. Čl. XVIII odst. 4 a 5 smlouvy o dílo přitom stanoví, že zásadami servisní činnosti a Servisními podmínkami dle přílohy č. 4 se Zhotovitel řídí rovněž při odstraňování vad v záručním servisu. Není tedy zřejmé, která z uvedených lhůt se na*

Page 14

*odstranění záruční vady použije – Dodavatel podotýká, že lhůta 48 hodin bez rozdílu je extrémně nepřiměřená a je fakticky přísnější než SLA dle servisní smlouvy;*

1. *čl. XXIX odst. 1 smlouvy o dílo váže počátek 24měsíční záruční doby na předání a převzetí jednotlivých vymezených částí Díla, resp. jednotlivých dílčích plnění technologií, zatímco bod 1 přílohy č. 4 stanoví běh záruční doby ode dne předání a převzetí dokončeného Díla. Není proto jednoznačně určen okamžik, od kterého záruční doba u jednotlivých částí Díla běží;*

1. *příloha č. 4 v bodu 5.1 samostatně upravuje servis hardware včetně firmware po skončení záruky, a to po dobu 96 měsíců, zatímco v bodu 5.2 ve vztahu k software odkazuje na následné poskytování servisu a podpory podle Smlouvy o poskytování servisní a uživatelské podpory systému Přístavní karty č. SML-2026-144-VZ. Samostatná servisní smlouva však vymezuje svůj předmět jako podporu centrálního webového systému, současně ale mezi servisní incidenty řadí rovněž některé problémy související s komunikací se sloupky, přístavišti a marinami. Není proto zřejmé, zda a v jakém rozsahu se samostatná servisní smlouva vztahuje rovněž na hardware a firmware instalovaný na přístavní infrastruktuře, nebo zda se fyzické opravy a servis hardware řídí výlučně přílohou č. 4 smlouvy o dílo;*

1. *není rovněž jednoznačně vymezen vztah mezi záručními nároky Objednatele podle smlouvy o dílo a plněním poskytovaným za úplatu podle samostatné servisní smlouvy v období, kdy jsou obě smlouvy účinné. Zejména není zřejmé, zda závada představující současně záruční vadu Díla bude odstraňována bezplatně v režimu smlouvy o dílo, nebo jako součást placených Paušálních služeb podle servisní smlouvy, ani podle kterých reakčních a realizačních lhůt se v takovém případě bude postupovat;*

1. *příloha č. 4 smlouvy o dílo předpokládá, že po určitém období bude servis a podpora software předmětem samostatné servisní smlouvy, zatímco samostatná servisní smlouva stanoví poskytování Paušálních služeb již ode dne své účinnosti. Není tedy jednoznačně určen okamžik, od kterého se režim samostatné servisní smlouvy fakticky uplatní. Dodavatel proto žádá Zadavatele, aby uvedená ustanovení vzájemně sjednotil a výslovně stanovil jejich hierarchii a věcnou působnost, zejména:*

1. *jednotně stanovil počátek a délku záruční doby a lhůty pro odstranění záručních vad;*

1. *jednoznačně vymezil, která plnění se v průběhu záruční doby provádějí bezplatně z titulu odpovědnosti za vady a která představují placené služby podle servisní smlouvy;*

1. *jednoznačně vymezil, zda samostatná servisní smlouva zahrnuje pouze software a vzdálenou provozní podporu, nebo rovněž fyzický servis, opravy a výměny hardware a firmware;*

1. *stanovil, který dokument má v případě rozporu přednost; a*

1. *vzájemně sladit okamžik zahájení poskytování služeb podle samostatné servisní smlouvy s režimem podpory a servisu upraveným ve smlouvě o dílo a její příloze č. 4. Dodavatel má za to, že bez takového vyjasnění není možné jednoznačně určit rozsah jeho bezplatných záručních povinností a rozsah plnění zahrnutého v ceně servisní podpory, což má přímý dopad rovněž na kalkulaci nabídkové ceny a posouzení smluvních rizik.*

Page 15

**Odpověď na dotaz č. 13:**

Zadavatel se uvedenými dotazy a připomínkami zabýval a pro odstranění případných pochybností níže upřesňuje vzájemný vztah smlouvy o dílo, přílohy č. 4 smlouvy o dílo a servisní smlouvy.

**K písm. a) dotazu**

Zadavatel potvrzuje, že obecná lhůta 48 hodin uvedená v čl. XXIX odst. 3 písm. b) smlouvy o dílo nemá být bez rozdílu aplikována na odstranění všech záručních vad. Pro záruční vady hardware a firmware instalovaného na hardware se uplatní režim přílohy č. 4 smlouvy o dílo, podle níž bude záruční reklamace vyřízena do 15 dnů od jejího doručení dodavateli. V případě záruční vady serverové softwarové části systému, která současně spadá do režimu servisní podpory podle servisní smlouvy, se z hlediska reakce a řešení incidentu použijí příslušné SLA stanovené servisní smlouvou. Skutečnost, že je vada řešena postupem podle SLA servisní smlouvy, však nemění její charakter záruční vady a nezakládá právo dodavatele účtovat za její odstranění samostatnou úplatu. Zadavatelem v tomto směru bylo příslušné ustanovení čl. XXIX odst. 3 písm. b) smlouvy o dílo vhodně upraveno.

**K písm. b) dotazu**

Záruční doba činí 24 měsíců a běží samostatně pro příslušnou dokončenou a funkční část díla, resp. dokončené a funkční příslušné dílčí plnění technologií, ode dne jejího předání a převzetí. Takto je třeba vykládat jak čl. XXIX odst. 1 smlouvy o dílo, tak bod 1 přílohy č. 4 smlouvy o dílo. Smyslem obou ustanovení je navázat počátek záruční doby na okamžik, kdy je příslušná část díla nebo dílčí plnění dokončeno, funkční a předáno zadavateli, nikoliv až na dokončení a převzetí díla jako celku. Pro vyloučení případných výkladových pochybností zadavatel přesto upraví znění bodu 1 přílohy č. 4 smlouvy o dílo tak, aby tento záměr byl vyjádřen zcela jednoznačně a terminologicky shodně s čl. XXIX odst. 1 smlouvy o dílo.

**K písm. c) dotazu a věcnému rozsahu servisní smlouvy**

Samostatná servisní smlouva se vztahuje na servis a podporu serverové softwarové části Systému Přístavní karty. Nezahrnuje fyzický servis, opravy ani výměny hardware a firmware instalovaného na hardware v terénu. Tyto činnosti se řídí smlouvou o dílo a její přílohou č. 4. Skutečnost, že servisní smlouva mezi servisní incidenty zahrnuje rovněž případy související například s komunikací se sloupky, přístavišti nebo marinami, neznamená, že by se její věcný rozsah rozšiřoval na fyzické opravy těchto zařízení. Rozhodující je příčina konkrétního incidentu. Pokud příčina incidentu spočívá v serverové softwarové části systému, jedná se o plnění spadající do režimu servisní smlouvy. Pokud příčina spočívá v hardware nebo firmware konkrétní komponenty instalované v terénu, řídí se její odstranění smlouvou o dílo a přílohou č. 4 smlouvy o dílo. Pokud příčina incidentu spočívá naopak v prostředku nebo službě zajišťované zadavatelem nebo třetí osobou, například v konektivitě, není povinností dodavatele takovou příčinu odstranit, pokud její odstranění nespadá do rozsahu jeho plnění. V rámci servisní podpory je však dodavatel povinen poskytnout odpovídající součinnost zejména při identifikaci příčiny incidentu.

**K písm. d) dotazu a souběhu záručního a servisního režimu**

Page 16

Záruční režim podle smlouvy o dílo a režim servisní podpory podle servisní smlouvy se mohou po určitou dobu časově překrývat. Jejich vzájemný vztah se však řídí především věcnou povahou konkrétního plnění. Pokud konkrétní závada představuje vadu, za kterou dodavatel odpovídá v rámci záruky podle smlouvy o dílo, je dodavatel povinen tuto vadu odstranit bezplatně z titulu odpovědnosti za vady, a to i tehdy, pokud je incident organizačně evidován nebo řešen prostřednictvím postupů nastavených servisní smlouvou. Stejné plnění tedy nebude zadavateli současně účtováno jako placená služba podle servisní smlouvy. Servisní smlouva nezbavuje dodavatele jeho záručních povinností podle smlouvy o dílo ani rozsah těchto povinností neomezuje. Naopak servisní činnosti, které nepředstavují odstranění záruční vady a spadají do věcného rozsahu servisní smlouvy, jsou poskytovány v režimu a za cenu podle servisní smlouvy. U serverové softwarové části se při řešení incidentu použijí reakční a realizační lhůty podle příslušného SLA servisní smlouvy. Je-li příčina incidentu současně záruční vadou, nemá použití tohoto procesního režimu vliv na skutečnost, že odstranění vady je provedeno bezplatně.

**K písm. e) dotazu a okamžiku zahájení servisní podpory**

Zadavatel uvádí, že vzájemný vztah obou režimů vyplývá z bodu 5.2 přílohy č. 4 smlouvy o dílo. Činnosti zde vymezené jsou po dobu 18 týdnů provozu upgradovaného systému předmětem plnění Části 5. Po skončení tohoto období je servis a podpora v rozsahu vymezeném servisní smlouvou poskytována podle servisní smlouvy. Tím nejsou dotčeny povinnosti dodavatele z odpovědnosti za vady a záruky podle smlouvy o dílo.

**K požadované hierarchii jednotlivých dokumentů**

Zadavatel nepovažuje za potřebné stanovit obecnou hierarchii všech uvedených dokumentů, neboť jejich použití je primárně dáno rozdílným věcným rozsahem jednotlivých režimů. Pro odstranění pochybností zadavatel shrnuje, že:

- 

odpovědnost za vady a záruční nároky se řídí smlouvou o dílo a její přílohou č. 4,

- 

fyzický servis, opravy a výměny hardware a firmware instalovaného na hardware se řídí smlouvou o dílo a přílohou č. 4,

- 

servis a podpora serverové softwarové části po skončení období plnění části 5 se řídí servisní smlouvou,

- 

představuje-li incident současně záruční vadu, má z hlediska úhrady přednost záruční režim a odstranění vady není samostatně účtováno podle servisní smlouvy,

- 

při určení konkrétního režimu řešení incidentu je rozhodující jeho skutečná příčina a věcná povaha požadovaného zásahu. Zadavatel v návaznosti na výše uvedené provede pouze nezbytné dílčí úpravy smlouvy o dílo a přílohy č. 4 smlouvy o dílo za účelem odstranění výše identifikovaných formulačních nesouladů.

**Dotaz č. 14:**

Page 17

*Dodavatel žádá Zadavatele o úpravu čl. XXXVIII smlouvy o dílo ve vztahu k dopadu přerušení prací na termíny plnění. Dle čl. XXXVIII odst. 1 smlouvy o dílo je Zhotovitel povinen na písemnou žádost Objednatele přerušit práce na Díle nebo jeho části na takovou dobu a takovým způsobem, jaký Objednatel považuje za nezbytný. Smlouva však stanoví pouze, že pokud takové přerušení trvá déle než jeden měsíc, jsou smluvní strany povinny projednat změnu termínu plnění. Takové nastavení podle názoru Dodavatele neřeší situaci, kdy přerušení nařízené Objednatelem trvá kratší dobu, avšak objektivně ovlivní možnost Zhotovitele dodržet sjednaný harmonogram. Zhotovitel nemůže nést riziko prodlení způsobeného tím, že mu Objednatel po určitou dobu neumožní v pracích pokračovat. Současná úprava navíc neřeší ani případ opakovaných kratších přerušení, jejichž jednotlivá délka nepřesáhne jeden měsíc, avšak jejich kumulativní dopad na harmonogram může být významný. Dodavatel proto žádá zadavatele o úpravu smlouvy o dílo tak, aby každé přerušení prací nařízené Objednatelem, které nebylo způsobeno porušením povinností Zhotovitele nebo jinou okolností přičitatelnou Zhotoviteli, vedlo k odpovídajícímu prodloužení dotčených dílčích i konečných termínů plnění, a to alespoň o dobu, po kterou práce nemohly být v důsledku přerušení prováděny, případně též o přiměřenou dobu nezbytnou k opětovnému zahájení a organizačnímu obnovení prací. Současně Dodavatel žádá o výslovné stanovení, že po dobu takového přerušení ani po dobu odpovídající jeho prokazatelným následkům není Zhotovitel v prodlení a nevznikají vůči němu z tohoto důvodu žádné smluvní pokuty ani jiné sankce. Pro vyloučení pochybností Dodavatel navrhuje rovněž stanovit, že při více na sebe navazujících nebo opakovaných přerušeních se jejich dopad na harmonogram posuzuje kumulativně, bez ohledu na to, zda jednotlivé přerušení samo o sobě přesáhlo dobu jednoho měsíce. Ustanovení o povinnosti smluvních stran projednat další postup při přerušení delším než jeden měsíc může být zachováno pro řešení širších dopadů dlouhodobého přerušení, nemělo by však podmiňovat samotné prodloužení termínů plnění.*

**Odpověď na dotaz č. 14:**

Zadavatel se dotazem a připomínkou zabýval a souhlasí, že hranice jednoho měsíce nemá být rozhodující pro posouzení případného dopadu přerušení prací na termíny plnění. S ohledem na charakter předmětu plnění může mít na harmonogram vliv i kratší přerušení. Současně však zadavatel nepovažuje za vhodné, aby každé přerušení prací automaticky vedlo k prodloužení termínů plnění o celou dobu jeho trvání bez ohledu na jeho skutečný dopad na realizaci díla. Rozhodující bude, zda a v jakém rozsahu přerušení, které nebylo způsobeno porušením povinností dodavatele nebo jinou okolností na jeho straně, prokazatelně ovlivnilo možnost dodavatele dodržet příslušný termín plnění.

Page 18

V takovém případě bude dotčený termín plnění odpovídajícím způsobem prodloužen o dobu odpovídající prokazatelnému dopadu přerušení na harmonogram, včetně případné přiměřené doby nezbytné k opětovnému zahájení prací. Po dobu odpovídající tomuto dopadu nebude dodavatel v prodlení a nebudou vůči němu z tohoto důvodu uplatňovány smluvní pokuty ani jiné sankce. Při více navazujících nebo opakovaných přerušeních bude jejich dopad na harmonogram posuzován v souhrnu. Dotčené ustanovení smlouvy o dílo bude upraveno a ustanovení týkající se přerušení delšího, než jeden měsíc, bude zachováno pouze pro projednání dalších širších dopadů takového dlouhodobého přerušení, nikoliv jako podmínka pro případnou úpravu termínů plnění.

**Dotaz č. 15:**

*Dodavatel žádá Zadavatele o úpravu čl. XXXIX odst. 1 písm. a) smlouvy o dílo, podle něhož je Objednatel oprávněn od smlouvy o dílo odstoupit již v případě, kdy bylo se Zhotovitelem zahájeno insolvenční řízení. Insolvenční řízení je zahájeno již doručením insolvenčního návrhu příslušnému soudu, přičemž insolvenční návrh může být podán nejen samotným Zhotovitelem, ale rovněž kterýmkoli jeho věřitelem. Samotné zahájení insolvenčního řízení proto bez dalšího nevypovídá o tom, zda je Zhotovitel skutečně v úpadku nebo zda je ohrožena jeho schopnost řádně plnit své závazky, včetně závazku plnit smlouvu o dílo. Nelze vyloučit ani podání návrhu, který bude následně odmítnut jako vadný nebo zjevně bezdůvodný, případně zamítnut. Současné znění tak zakládá Objednateli právo odstoupit od smlouvy o dílo i na základě úkonu třetí osoby, který Zhotovitel nemůže ovlivnit a který nemusí mít žádnou vypovídací hodnotu o jeho ekonomické situaci či schopnosti pokračovat v plnění veřejné zakázky. Dodavatel proto žádá zadavatele o úpravu daného důvodu pro odstoupení tak, aby vznikal až tehdy, pokud:*

1. *insolvenční soud rozhodne o úpadku Zhotovitele, nebo*

1. *insolvenční návrh na sebe podá sám Zhotovitel. Dodavatel navrhuje například následující znění: „jestliže bylo rozhodnuto o úpadku Zhotovitele podle zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů, nebo jestliže insolvenční návrh na zahájení insolvenčního řízení podal sám Zhotovitel."*

**Odpověď na dotaz č. 15:**

Zadavatel se předloženým požadavkem zabýval, nicméně nepřistupuje k navrhované úpravě smlouvy o dílo.

Page 19

Zadavatel si je vědom toho, že samotné zahájení insolvenčního řízení ještě neznamená rozhodnutí o úpadku dodavatele a že insolvenční návrh může být podán rovněž třetí osobou. Smyslem předmětného ustanovení však není automatické ukončení smlouvy o dílo při každém zahájení insolvenčního řízení, nýbrž zachování možnosti zadavatele reagovat na situaci, která může představovat riziko pro řádné a včasné pokračování plnění veřejné zakázky. Předmětné ustanovení zakládá pouze oprávnění, nikoliv povinnost zadavatele od smlouvy o dílo odstoupit. Samotné zahájení insolvenčního řízení tak automaticky nevede k ukončení smluvního vztahu. Zadavatel může při úvaze o případném využití tohoto oprávnění zohlednit konkrétní okolnosti daného případu, zejména povahu a důvody insolvenčního návrhu, dosavadní průběh insolvenčního řízení a případný dopad dané situace na schopnost dodavatele pokračovat v řádném a včasném plnění smlouvy o dílo. Účelem tohoto oprávnění je především ochrana zadavatele před rizikem, že v průběhu realizace předmětu veřejné zakázky dojde v důsledku ekonomické situace dodavatele k omezení či znemožnění řádného pokračování plnění. Zadavatel považuje s ohledem na charakter a dobu trvání předmětného smluvního vztahu za důležité zachovat možnost reagovat na takovou situaci již v okamžiku, kdy se relevantní riziko objeví, a nikoliv až po případném rozhodnutí o úpadku. Předmětné ustanovení je zároveň stanoveno předem, jednoznačně a shodně vůči všem dodavatelům a jeho účelem není přenášet na dodavatele nepřiměřené riziko, ale zajistit ochranu řádné a kontinuální realizace veřejné zakázky. Zadavatel proto ponechává předmětné ustanovení smlouvy o dílo beze změny.

**Dotaz č. 16:**

*Dodavatel žádá zadavatele o úpravu čl. XXXIX odst. 1 písm. d) smlouvy o dílo, podle něhož je Objednatel oprávněn odstoupit od smlouvy o dílo již tehdy, pokud Zhotovitel „nedodržuje časový postup realizace Díla dle čl. VIII. bod 1. a časového harmonogramu definovaného v Příloze 2 Smlouvy". V současném znění není tento důvod odstoupení vázán na žádnou minimální délku prodlení, jeho závažnost, dopad na další postup realizace ani na předchozí výzvu Zhotoviteli ke sjednání nápravy. Doslovně tak může být důvodem k odstoupení i zcela krátkodobá nebo nevýznamná odchylka od harmonogramu, např. prodlení v řádu jednoho či několika dnů, přestože nemá žádný podstatný vliv na konečný termín dokončení Díla. Dodavatel považuje takto široce vymezené oprávnění k odstoupení za nepřiměřené, zejména s ohledem na skutečnost, že smlouva o dílo již pro případ zpoždění stanoví povinnost Zhotovitele přijmout nápravná opatření a předložit revidovaný harmonogram a současně stanoví sankční mechanismus za prodlení s termíny plnění.*

Page 20

*Dodavatel proto žádá o úpravu tohoto ustanovení tak, aby právo Objednatele odstoupit vzniklo pouze v případě podstatného prodlení Zhotovitele, které významně ohrožuje dokončení Díla a naplnění potřeb Objednatele, a které Zhotovitel neodstraní ani v přiměřené dodatečné lhůtě stanovené Objednatelem v předchozí písemné výzvě.*

**Odpověď na dotaz č. 16:**

Zadavatel se tímto dotazem a připomínkou zabýval a souhlasí, že stávající znění předmětného ustanovení je vhodné zpřesnit tak, aby právo na odstoupení nebylo spojeno s jakoukoli, byť nevýznamnou odchylkou od časového harmonogramu. Smyslem daného ustanovení je umožnit zadavateli odstoupit od smlouvy o dílo v případě takového prodlení nebo odchylky od časového postupu realizace díla, která má podstatný dopad na řádné a včasné dokončení díla a kterou dodavatel nenapraví ani přes předchozí písemnou výzvu zadavatele v přiměřené dodatečné lhůtě. Zadavatel proto příslušné ustanovení smlouvy o dílo v tomto směru upraví.

**Dotaz č. 17:**

*Dodavatel žádá Zadavatele o zásadní úpravu mechanismu vypořádání při odstoupení Objednatele od Smlouvy podle čl. XXXIX odst. 1 nebo 2 smlouvy o dílo. Podle čl. XXXIX odst. 3 smlouvy o dílo je Zhotovitel po odstoupení povinen mimo jiné předat Objednateli veškeré části Díla realizované do data odstoupení, postoupit na Objednatele práva související s Dílem a Materiály a předat veškerou související dokumentaci. Současně však dle odst. 5 písm. a) téhož článku nemá Zhotovitel nárok na náhradu jakýchkoli nákladů vynaložených na realizaci Díla nebo jeho části a podle písm. c) je povinen vrátit Objednateli veškeré platby, které od něj na základě smlouvy o dílo obdržel. V důsledku současného znění by tedy Objednatel mohl po odstoupení získat a dále využívat již řádně provedené, předané, případně i akceptované části Díla, související Materiály, práva a dokumentaci, avšak Zhotovitel by za toto již poskytnuté plnění neměl obdržet žádnou úplatu, resp. by byl dokonce povinen vrátit i úplatu, kterou již za řádně poskytnuté plnění obdržel. Takový způsob vypořádání podle názoru Dodavatele vede k nepřiměřené kumulaci následků odstoupení a sankcí. Objednatel by si ponechal majetkovou hodnotu dosud poskytnutého plnění, současně by obdržel zpět veškeré platby a nadto by mu zůstaly zachovány nároky na smluvní pokuty a náhradu škody. Za zvlášť problematické považuje Dodavatel rovněž ustanovení čl. XXXIX odst. 5 písm. b) smlouvy o dílo, podle něhož je Zhotovitel povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši svých vlastních „NÁKLADŮ", přičemž tato smluvní pokuta má být výslovně započitatelná proti případnému právně vymahatelnému nároku Zhotovitele na jejich úhradu, který by mu vznikl navzdory ustanovení písm. a). Takto konstruovaná smluvní pokuta se nejeví jako sankce za*

Page 21

*konkrétně vymezené porušení smluvní povinnosti, ale fakticky jako mechanismus určený k eliminaci případného zákonného nároku Zhotovitele na vypořádání již poskytnutého plnění. Takové nastavení je podle názoru Dodavatele nepřiměřené a může být sporné rovněž z hlediska zásad poctivého obchodního styku a dobrých mravů. Dodavatel proto žádá Zadavatele, aby ustanovení čl. XXXIX odst. 5 upravil např. tak, že v případě odstoupení Objednatele:*

1. *Zhotoviteli zůstane zachován nárok na cenu odpovídající řádně provedeným a Objednateli předaným nebo jinak Objednatelem využitelným částem Díla ke dni účinnosti odstoupení;*

1. *povinnost vrátit přijaté platby se bude vztahovat pouze na část plateb, která převyšuje hodnotu plnění, jež Objednateli po odstoupení zůstává a které může využít;*

1. *Zhotovitel bude povinen předat pouze ty části Díla, Materiály, práva a dokumentaci, za něž mu bude poskytnuto odpovídající vypořádání; a*

1. *bude vypuštěna smluvní pokuta dle čl. XXXIX odst. 5 písm. b), případně nahrazena standardní a přiměřenou smluvní sankcí navázanou na konkrétní porušení povinnosti Zhotovitele. Dodavatel tak zároveň zdvořile žádá Zadavatele o potvrzení, že účelem předmětné úpravy není umožnit Objednateli ponechat si již provedené a využitelné části Díla bez jakékoli úhrady a současně požadovat vrácení ceny, která za toto plnění již byla Zhotoviteli uhrazena.*

**Odpověď na dotaz č. 17:**

Zadavatel se tímto dotazem dodavatele zabýval a za účelem jednoznačnějšího a přiměřenějšího vypořádání smluvních stran při odstoupení od smlouvy o dílo upravil čl. XXXIX odst. 3 a 5 smlouvy o dílo.

**Dotaz č. 18:**

*Dodavatel žádá zadavatele o vyjasnění a úpravu zadávacích podmínek ve vztahu k dokumentu „Všeobecné bezpečnostní požadavky na dodavatele v oblasti informačních systémů pro ŘVC ČR", vydanému dne 10. 3. 2025 pod č. j. ŘVC/52/2025/OSP-8. Uvedený dokument není samostatně uveden mezi dokumenty tvořícími smlouvu o dílo dle čl. III smlouvy o dílo. Příloha č. 3 – Montážní podmínky však ve svém úvodu stanoví, že tyto Všeobecné bezpečnostní požadavky jsou pro dodavatele obecně platné, označuje je za „Přílohu 3a Smlouvy" a odkazuje na jejich aplikaci, pokud smlouva o dílo nebo její jiné přílohy nestanoví jinak. Současně je však tento dokument zpracován podle předchozí právní úpravy kybernetické bezpečnosti. Výslovně definuje zákon č. 181/2014 Sb. jako „ZoKB" a řadu povinností a východisek váže právě na tento zákon, včetně postavení Objednatele podle § 3 písm. e) tohoto*

Page 22

*zákona. Naproti tomu čl. XLIII odst. 8 smlouvy o dílo již odkazuje na zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti, a stanoví povinnost plnit požadavky platné a účinné právní úpravy. V důsledku toho není Dodavateli zřejmé, zda dokument Všeobecné bezpečnostní požadavky má vůbec představovat závaznou součást smlouvy o dílo a případně v jakém rozsahu, zejména pokud obsahuje povinnosti, pojmy, klasifikace a odkazy vycházející z již neaktuální právní úpravy. Není rovněž zřejmé, jak mají být vykládány případné rozpory mezi tímto dokumentem, čl. XLIII smlouvy o dílo a požadavky aktuální právní úpravy. Dodavatel proto žádá Zadavatele o potvrzení, že Všeobecné bezpečnostní požadavky na dodavatele v oblasti informačních systémů pro ŘVC ČR ze dne 10. 3. 2025 se na plnění této veřejné zakázky nepoužijí, a že závazné požadavky v oblasti kybernetické bezpečnosti jsou vymezeny smlouvou o dílo, jejími výslovně uvedenými přílohami a platnými právními předpisy. Pokud Zadavatel na aplikaci uvedeného dokumentu trvá, žádá Dodavatel, aby Zadavatel poskytl jeho aktualizované znění odpovídající zákonu č. 264/2025 Sb. a aktuální prováděcí právní úpravě a současně jej jednoznačně zařadil mezi závazné dokumenty smlouvy o dílo, včetně určení jeho vztahu a přednosti vůči čl. XLIII smlouvy o dílo a ostatním částem zadávací dokumentace. Dodavatel zároveň v souvislosti s výše uvedeným žádá o následující informace:*

1. *zda provoz systému Přístavní karta, resp. služby poskytované jeho prostřednictvím, představuje regulovanou službu podle zákona č. 264/2025 Sb., případně zda již byla tato služba registrována, a zda je její poskytovatel zařazen do režimu vyšších nebo nižších povinností;*

1. *jaké konkrétní požadavky vyplývající z tohoto režimu Zadavatel požaduje smluvně plnit Zhotovitelem a jeho poddodavateli, zejména v oblasti řízení dodavatelů, bezpečnostních opatření, součinnosti při řešení a hlášení kybernetických bezpečnostních incidentů a související dokumentace. Dodavatel upozorňuje, že bez takového vyjasnění nelze jednoznačně určit rozsah povinností Zhotovitele v oblasti kybernetické bezpečnosti, což má přímý dopad na technické řešení, rozsah nezbytných organizačních a bezpečnostních opatření, zapojení poddodavatelů a v konečném důsledku rovněž na kalkulaci nabídkové ceny.*

**Odpověď na dotaz č. 18:**

Zadavatel uvádí, že dokument „Všeobecné bezpečnostní požadavky na dodavatele v oblasti informačních systémů pro ŘVC ČR" ze dne 10. 3. 2025 se na plnění veřejné zakázky použije v rozsahu stanoveném přílohou č. 3 smlouvy o dílo. Jak již vyplývá z této přílohy, Všeobecné bezpečnostní požadavky se použijí tehdy, pokud smlouva o dílo nebo její jiné přílohy nestanoví jinak. Zadavatel současně potvrzuje, že odkazy Všeobecných bezpečnostních požadavků na zákon

1. 181/2014 Sb. je nutné vykládat s ohledem na aktuální právní úpravu, tedy zejména zákon

1. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti. Všeobecné bezpečnostní požadavky tak zůstávají použitelné jako smluvně stanovené bezpečnostní požadavky zadavatele v rozsahu, v

Page 23

němž nejsou v rozporu se smlouvou o dílo, jejími ostatními přílohami nebo platnými a účinnými právními předpisy. V případě takového rozporu se použije smlouva o dílo, příslušná jiná příloha smlouvy o dílo a platná a účinná kogentní právní úprava.

**K písm. a):**

Zadavatel uvádí, že provoz systému Přístavní karta, resp. služby poskytované jeho prostřednictvím, nepředstavuje podle aktuálního posouzení zadavatele regulovanou službu podle zákona č. 264/2025 Sb. Systém Přístavní karta proto není z tohoto titulu registrován jako regulovaná služba ani zařazen do režimu vyšších nebo nižších povinností. Na systém Přístavní karta se však jako na informační systém veřejné správy vztahuje § 5b zákona č. 365/2000 Sb. o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, podle něhož jsou správci informačních systémů veřejné správy, kteří nejsou poskytovateli regulované služby, povinni na tyto systémy přiměřeně zavádět bezpečnostní opatření stanovená pro poskytovatele regulované služby v režimu nižších povinností.

**K písm. b):**

Dodavatel a jeho poddodavatelé jsou povinni plnit bezpečnostní požadavky stanovené smlouvou o dílo, jejími přílohami a Všeobecnými bezpečnostními požadavky v rozsahu uvedeném výše. Tyto požadavky se uplatní v souladu s aktuální právní úpravou a s bezpečnostními opatřeními odpovídajícími režimu nižších povinností, která jsou podrobněji upravena zejména vyhláškou č. 410/2025 Sb. o bezpečnostních opatřeních poskytovatele regulované služby v režimu nižších povinností. Zadavatel nad rámec povinností vymezených smlouvou o dílo, jejími přílohami, Všeobecnými bezpečnostními požadavky a platnými právními předpisy nestanoví dodavateli ani jeho poddodavatelům další samostatné povinnosti v oblasti kybernetické bezpečnosti.

**Dotaz č. 19:**

*V návaznosti na předchozí dotaz Dodavatel žádá o upřesnění čl. XLIII odst. 10 smlouvy o dílo, podle něhož vzniká Objednateli nárok na smluvní pokutu v případě kybernetického bezpečnostního incidentu vzniklého „v důsledku nesouladu DÍLA s požadavky právních předpisů v oblasti kybernetické bezpečnosti". Z uvedené formulace není zřejmé, jakými konkrétními požadavky právních předpisů má být posuzován soulad samotného DÍLA. Právní úprava kybernetické bezpečnosti stanoví primárně povinnosti poskytovatele regulované služby a požadavky na zavádění organizačních a technických bezpečnostních opatření, jejichž relevantní část má být případně promítnuta do smluvních požadavků na dodavatele. Žádáme proto Zadavatele, aby jednoznačně vymezil konkrétní bezpečnostní požadavky, jejichž porušení Zhotovitelem může založit nárok na uvedenou smluvní pokutu, a současně stanovil,*

Page 24

*že smluvní pokuta může být uplatněna pouze tehdy, pokud porušení konkrétní povinnosti Zhotovitele bylo příčinou vzniku příslušného kybernetického bezpečnostního incidentu. Dodavatel tak žádá, aby obecný odkaz na „nesoulad DÍLA s požadavky právních předpisů" byl nahrazen odkazem na konkrétní povinnosti Zhotovitele stanovené smlouvou o dílo a jejími přílohami, a to i se zohledněným vypořádáním předchozího dotazu ke kybernetické bezpečnosti.*

**Odpověď na dotaz č. 19:**

Zadavatel uvádí, že povinnosti dodavatele v oblasti kybernetické bezpečnosti jsou vymezeny zejména v čl. XLIII odst. 8 a 9 smlouvy o dílo, jejích přílohách a dále právními předpisy v rozsahu, v němž se vztahují na dodavatele nebo jím poskytované plnění.

Účelem čl. XLIII odst. 10 smlouvy o dílo není sankcionovat dodavatele za kybernetický bezpečnostní incident bez ohledu na jeho příčinu. Nárok na smluvní pokutu vzniká pouze tehdy, pokud je příslušný kybernetický bezpečnostní incident způsoben porušením konkrétní povinnosti dodavatele v oblasti kybernetické bezpečnosti a současně se jedná o incident, který je zadavatel podle platné právní úpravy povinen hlásit příslušnému orgánu.

Pro odstranění případných pochybností zadavatel čl. XLIII odst. 10 smlouvy o dílo v tomto směru zpřesňuje.

**Dotaz č. 20:**

*Příloha č. 10 smlouvy o dílo v ustanoveních o Exit plánu opakovaně odkazuje na „služby funkčního bodu 11. (provoz a údržba)", avšak takto označené plnění není v aktuální zadávací dokumentaci ani Cenové specifikaci vymezeno. Není proto zřejmé, v rámci které položky Cenové specifikace má dodavatel ocenit vypracování Exit plánu a plnění nezbytná k jeho realizaci v rozsahu do 20 člověkodnů, ani podle jaké ceny a za jakých podmínek mají být poskytovány případné služby požadované nad tento rozsah. Žádáme Zadavatele o opravu uvedených odkazů a jednoznačné určení položky Cenové specifikace a cenového režimu, podle kterého mají být tato plnění oceněna a následně hrazena.*

**Odpověď na dotaz č. 20:**

Zadavatel k tomuto dotazu uvádí, že odkaz na „služby funkčního bodu 11. (provoz a údržba)" uvedený v příloze č. 10 smlouvy o dílo není správný. Předmětná plnění související s vypracováním a realizací Exit plánu mají být navázána na plnění Části 5 smlouvy o dílo, resp. na servisní podmínky dle přílohy č. 4 smlouvy o dílo.

Page 25

Ocenění těchto plnění se proto řídí příslušnými cenovými položkami vztahujícími se k Části 5 Díla dle Cenové specifikace. Zadavatel současně upraví rozsah součinnosti při realizaci Exit plánu na maximálně 10 člověkodnů.

Vypracování Exit plánu a plnění nezbytná k jeho realizaci v rozsahu do 10 člověkodnů jsou zahrnuta v ceně Části 5 Díla. Případné další služby požadované zadavatelem nad rozsah 10 člověkodnů budou poskytovány v cenovém režimu a za podmínek vztahujících se k plnění Části 5 Díla.

Zadavatel příslušné odkazy v příloze č. 10 smlouvy o dílo v tomto smyslu upraví.

**Dotaz č. 21:**

*Servisní smlouva v článku 1 vymezuje pojem „Systém", ke kterému se následně vztahují služby dle servisní smlouvy. Text hovoří jen o centrálním webovém systému, zatímco veřejná zakázka zahrnuje i mobilní aplikaci, firmware sloupků a zámků, software Marina, FTP, databázi, rozhraní EuRIS, platební bránu a infrastrukturu třetích osob. Může Zadavatel jednoznačně vyjasnit, na které konkrétní části díla servisní smlouva dopadá? Současně Dodavatel žádá o potvrzení, že požadavek na „spolehlivý trvalý provoz" není samostatnou garancí dostupnosti nad rámec konkrétního SLA.*

**Odpověď na dotaz č. 21:**

Zadavatel uvádí, že pojem „Systém" ve smyslu servisní smlouvy zahrnuje centrální webový systém Přístavní karty a komponenty, které s ním bezprostředně souvisejí, resp. jsou prostřednictvím tohoto systému spravovány. Jedná se zejména o databázi na serveru včetně webového rozhraní, mobilní aplikaci, FTP rozhraní, rozhraní na EuRIS a rozhraní na platební bránu. Samotná platební brána, stejně jako další infrastruktura a služby poskytované třetími osobami přímo zadavateli, není předmětem servisní smlouvy. Servisní smlouva se v těchto případech vztahuje pouze na příslušné rozhraní a funkcionality Systému zajišťující komunikaci s takovou službou či infrastrukturou. Firmware sloupků a zámků ani software Marina nejsou součástí centrálního webového systému a jejich servis se proto neřídí servisní smlouvou, nýbrž přílohou č. 4 smlouvy o dílo. Zadavatel současně potvrzuje, že formulace „pro zajištění spolehlivého trvalého provozu" vyjadřuje účel poskytované servisní a uživatelské podpory a nepředstavuje samostatnou garanci dostupnosti Systému nad rámec konkrétních parametrů a SLA stanovených servisní smlouvou.

Page 26

**Dotaz č. 22:**

*Dodavatel žádá o upřesnění a úpravu čl. II odst. 8 servisní smlouvy, podle něhož má být „veškerý vývoj včetně zdrojových kódů, knihoven a konfiguračních komponent průběžně zaznamenáván a řádně okomentován". Z ustanovení není zřejmé, zda jde pouze o povinnost řádné evidence a dokumentace prováděných změn, nebo rovněž o průběžné předávání zdrojových kódů a dalších komponent Objednateli. Dodavatel navrhuje toto ustanovení provázat s licenčním a zdrojovým režimem sjednaným ve smlouvě o dílo a jejích licenčních podmínkách, aby pro výstupy vznikající v rámci servisní smlouvy platila obdobná pravidla, zejména co do rozsahu předávaných zdrojových kódů a oprávnění Objednatele k jejich užití. Současně žádá o výslovné vyloučení standardního software a komponent třetích stran, u nichž Zhotovitel nemůže zdrojové kódy nebo licenční oprávnění v požadovaném rozsahu poskytnout. Žádáme proto Zadavatele o odpovídající úpravu čl. II odst. 8 tak, aby byl rozsah této povinnosti jednoznačný.*

**Odpověď na dotaz č. 22:**

Zadavatel uvádí, že čl. II odst. 8 servisní smlouvy stanoví povinnost průběžné evidence a řádné dokumentace prováděného vývoje. Z tohoto ustanovení nevyplývá povinnost průběžného předávání zdrojových kódů, knihoven nebo konfiguračních komponent zadavateli. Předávání zdrojových kódů a rozsah příslušných licenčních oprávnění se řídí licenčními podmínkami sjednanými v rámci smlouvy o dílo. Tyto podmínky současně výslovně upravují režim standardního programového vybavení třetích stran, u něhož se předání zdrojových kódů nevyžaduje. Zadavatel proto nepovažuje úpravu čl. II odst. 8 servisní smlouvy za nezbytnou.

**Dotaz č. 23:**

*Dodavatel žádá Zadavatele o úpravu inflační doložky v čl. IV odst. 5 servisní smlouvy. Současné znění váže úpravu ceny na výročí uzavření servisní smlouvy a současně vyžaduje podání žádosti nejpozději 30 dnů před uplynutím příslušného 12měsíčního období, přestože rozhodným údajem má být míra inflace za předcházející kalendářní rok. Taková konstrukce je zbytečně administrativně komplikovaná a v závislosti na datu uzavření servisní smlouvy může vést i k situaci, kdy musí Zhotovitel o valorizaci požádat ještě před zveřejněním rozhodného údaje Českým statistickým úřadem.*

Page 27

*Dodavatel proto navrhuje nahradit stávající ustanovení standardním mechanismem, podle něhož bude Zhotovitel oprávněn jednou ročně po zveřejnění příslušného údaje ČSÚ požádat o navýšení cen o míru inflace za předchozí kalendářní rok. Dodavatel navrhuje například následující znění: „Zhotovitel je oprávněn jednou za kalendářní rok požádat Objednatele o zvýšení ceny Paušálních služeb a jednotkové ceny Doplňkových služeb o průměrnou roční míru inflace za předchozí kalendářní rok, vyjádřenou přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen zveřejněným Českým statistickým úřadem. Žádost o zvýšení ceny je Zhotovitel oprávněn podat po zveřejnění uvedeného údaje, nejpozději do 31. března příslušného kalendářního roku. Takto zvýšené ceny se použijí od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po doručení žádosti Objednateli. K prvnímu zvýšení ceny může dojít nejdříve v kalendářním roce následujícím po roce, v němž servisní smlouva nabyla účinnosti. Nebudeli žádost ve stanovené lhůtě podána, cena se pro příslušný kalendářní rok nezvýší. Jeli hodnota příslušného inflačního ukazatele záporná nebo nulová, cena se nemění."*

**Odpověď na dotaz č. 23:**

Zadavatel se návrhem dodavatele zabýval a souhlasí, že stávající mechanismus uplatnění inflační doložky je vhodné upravit tak, aby možnost požádat o úpravu ceny nebyla vázána na okamžik, kdy ještě nemusí být znám rozhodný údaj Českého statistického úřadu. Zadavatel proto upravuje čl. IV odst. 5 servisní smlouvy tak, že dodavatel bude oprávněn jednou za kalendářní rok uplatnit úpravu ceny Paušálních služeb a jednotkových cen Doplňkových služeb podle průměrné roční míry inflace za předcházející kalendářní rok zveřejněné Českým statistickým úřadem.

**Dotaz č. 24:**

*V čl. V odst. 10 servisní smlouvy je překlep, kdy pověřené osoby Zhotovitele mají komunikovat se Zhotovitelem. Mělo by být s Objednatelem. Žádáme o úpravu.*

**Odpověď na dotaz č. 24:**

Zadavatel k tomuto uvádí, že se jedná o písařskou chybu. Správně má být v čl. V odst. 10 servisní smlouvy uvedeno, že pověřené osoby zhotovitele komunikují s objednatelem. Zadavatel příslušné ustanovení servisní smlouvy v tomto směru opraví.

**Dotaz č. 25:**

Page 28

*Příloha č. 1 servisní smlouvy řeší mimo plavební sezonu přístup k HelpDesku v pracovní době od 8 do 17 hodin. Jsou pracovní dobou myšleny pracovní dny? Tedy režim 5/9?*

**Odpověď na dotaz č. 25:**

Zadavatel k tomuto dotazu potvrzuje, že mimo plavební sezónu je zadáván Helpdesk v režimu 9/5, tj. pouze pracovní dny od 8 do 17 hodin.

**Dotaz č. 26:**

*Příloha č. 1 servisní smlouvy upravuje SLA. Dodavatel žádá Zadavatele o upřesnění pravidel pro běh reakčních dob a dob vyřešení jednotlivých kategorií událostí. Ze současného znění není zřejmé, zda tyto doby běží nepřetržitě v kalendářním čase, nebo pouze v době poskytování podpory dle příslušného režimu 12/7, resp. 9/5. Není tak např. zřejmé, jak bude počítána reakční doba a doba vyřešení u incidentu nahlášeného těsně před skončením provozní doby HelpDesku – dotaz je relevantní pro doby určené v hodinách.*

**Odpověď na dotaz č. 26:**

Zadavatel k výše uvedenému upřesňuje, že u reakčních dob a dob vyřešení stanovených v hodinách platí následující pravidlo. Pokud je incident nahlášen v době dostupnosti HelpDesku podle příslušného režimu 12/7, resp. 9/5, začíná reakční doba i doba vyřešení běžet okamžikem jeho nahlášení. Běh těchto dob se skončením provozní doby HelpDesku nepřerušuje a pokračuje nepřetržitě až do jejich uplynutí. Pokud je incident nahlášen mimo dobu dostupnosti HelpDesku, začíná reakční doba i doba vyřešení běžet až od nejbližšího následujícího okamžiku, kdy je HelpDesk podle příslušného režimu opět dostupný.

**Dotaz č. 27:**

*Podle Přílohy č. 1 SoD zůstává registrace nového uživatele na webovém portálu Přístavní karty a veškeré nastavení práv a atributů uživatelů zůstává v systému Přístavní karty, přičemž EuRIS slouží pouze k autentizaci. Současně však Příloha č. 1 SoD u aktivního linkování uvádí, že uživatel přihlášený na EuRIS bude po přesměrování na web Přístavní karty přihlášen autentizací z EuRIS a „bude moci přímo bez dalšího přihlašování ovládat odběr". Žádáme o vyjasnění:*

Page 29

− *zda je podmínkou jakéhokoli přihlášení prostřednictvím EuRIS existence uživatelského účtu v systému Přístavní karty spárovaného s účtem EuRIS,* − *jak se má systém zachovat, přijde-li aktivním odkazem z EuRIS uživatel, který v systému Přístavní karty účet nemá nebo jej nemá spárovaný (přesměrování na registraci, nebo automatické založení účtu z atributů předaných EuRIS),* − *podle jakého atributu se identity párují a jak je zajištěna jeho jednoznačnost, a* − *zda po spárování účtu zůstávají původní přihlašovací údaje do Přístavní karty funkční jako záložní způsob přihlášení pro případ nedostupnosti EuRIS, nebo se ruší. Dodavatel zdvořile žádá Zadavatele o zodpovězení výše uvedeného dotazu a o případné změny zadávací dokumentace.*

**Odpověď na dotaz č. 27:**

Zadavatel uvádí, že pro přihlášení prostřednictvím EuRIS je nutná existence uživatelského účtu v systému Přístavní karty, který je spárován s příslušným účtem EuRIS. Pokud bude prostřednictvím aktivního odkazu z EuRIS přesměrován uživatel, který dosud nemá účet v systému Přístavní karty, bude přesměrován k registraci uživatele v systému Přístavní karty. Možnost a účelnost převzetí některých atributů předávaných ze systému EuRIS bude prověřena v rámci implementace. Pokud uživatelský účet v systému Přístavní karty existuje, ale není dosud spárován s účtem EuRIS, nebude možné přihlášení prostřednictvím EuRIS využít, dokud nedojde ke spárování obou účtů. Párování identity je založeno na identifikátoru v podobě e-mailového účtu uživatele. Pokud by došlo k duplicitě tohoto identifikátoru, nebude jej možné pro jednoznačnou identifikaci použít. Zachování původních přihlašovacích údajů do systému Přístavní karty jako záložního způsobu přihlášení bude prověřeno v rámci implementace.

**Rozhodnutí o změně zadávací dokumentace**

V návaznosti na výše uvedené odpovědi zadavatel mění zadávací dokumentaci, a to následovně:

1. **Změny ve smlouvě o dílo, která tvoří přílohu č. 3a zadávací dokumentace**

1. **Nově se přidává čl. XI. odst. 7 v následujícím znění:**

Page 30

1. Cena za plnění v rámci Části 3b – Nasazení firmware na zámky a další zařízení a Části 3c – Dodávka HW pro nové lokality, uvedených v čl. V bodě 1 této smlouvy o dílo, bude na základě písemného oznámení ZHOTOVITELE upravena jednou za kalendářní rok o průměrnou roční míru inflace za předcházející kalendářní rok, vyjádřenou přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen zveřejněným Českým statistickým úřadem. Upravené ceny se použijí od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po doručení písemného oznámení OBJEDNATELI. Je-li průměrná roční míra inflace nulová nebo záporná, ceny se podle tohoto ustanovení nemění. K první úpravě ceny může dojít nejdříve v roce 2028, a to na základě průměrné roční míry inflace za kalendářní rok 2027.

1. **Čl. V. odst. 9 nově zní:**

1. ZHOTOVITEL je povinen nejpozději do 3 pracovních dní potvrdit OBJEDNATELI doručení Požadavku na e-mailovou adresu některé z pověřených osob Objednatele dle čl. IV této SMLOUVY postupem podle čl. XLI. této SMLOUVY. Ve stejné lhůtě je ZHOTOVITEL povinen OBJEDNATELI sdělit, má-li za to, že předpokládaná pracnost nebo požadovaný termín neodpovídají rozsahu či povaze požadované části DÍLA, a takové stanovisko řádně odůvodnit.

1. **Čl. V. odst. 10 nově zní:**

1. Máli ZHOTOVITEL za to, že předpokládaná pracnost nebo požadovaný termín uvedený v Požadavku neodpovídají rozsahu nebo povaze požadované části DÍLA, je oprávněn ve lhůtě dle předchozího odstavce předložit OBJEDNATELI odůvodněný návrh jejich úpravy. OBJEDNATEL návrh ZHOTOVITELE posoudí a v případě rozdílných stanovisek strany projednají předpokládanou pracnost nebo požadovaný termín s cílem dosáhnout shody na parametrech Požadavku. ZHOTOVITEL zahájí realizaci příslušné části DÍLA po odsouhlasení Požadavku oběma smluvními stranami. Nedosažení shody na předpokládané pracnosti nebo požadovaném termínu samo o sobě nezbavuje ZHOTOVITELE povinnosti poskytnout plnění, které spadá do sjednaného rozsahu DÍLA.

1. **Čl. XII. odst. 7 nově zní:**

1. Dílčí platby jsou vázány na řádné věcné plnění ZHOTOVITELE. ZHOTOVITEL bude vystavovat dílčí faktury v souladu s věcným plněním dle cenových specifikací (Příloha 6 této smlouvy) a ve smyslu časového harmonogramu (Příloha 2) této SMLOUVY.

1. **Čl. XXII. odst. 2 nově zní:**

Page 31

1. Jestliže ZHOTOVITEL není schopen tuto práci okamžitě provést, OBJEDNATEL je oprávněn tuto práci provést sám, nebo zajistit, aby byla provedena takovým způsobem, jaký OBJEDNATEL považuje za potřebný, aby se zabránilo škodám na DÍLE, na jiném majetku nebo na zdraví lidí, přičemž náklady na provedení těchto prací nese ZHOTOVITEL pouze v rozsahu, v němž nouzový stav vznikl v důsledku porušení povinností ZHOTOVITELE nebo jiné okolnosti, za kterou ZHOTOVITEL odpovídá. V takovém případě OBJEDNATEL co nejdříve po vzniku jakékoli takové situace písemně ZHOTOVITELE uvědomí o tomto nouzovém stavu, jím přijatých opatřeních a v této souvislosti vynaložených nákladech. Prokazatelně a účelně vynaložené náklady, které OBJEDNATELI v této souvislosti vznikly a za které ZHOTOVITEL odpovídá podle předchozí věty, uhradí ZHOTOVITEL OBJEDNATELI na základě faktury vystavené OBJEDNATELEM.

1. **Nově se přidává čl. XXVII. odst. 12 v následujícím znění:**

1. Maximální celková výše součtu všech smluvních pokut uhrazených DODAVATELEM za porušení povinností dle SMLOUVY nepřesáhne celkem 20 % z ceny Díla bez DPH dle čl. XI. odst. 1 této SMLOUVY.

1. **Čl. XXIX. odst. 3 písm. b) nově zní:**

1. požadovat odstranění vady bezplatnou opravou díla nebo jeho části - zhotovitel je povinen tak učinit neprodleně, nejpozději však ve lhůtách stanovených pro příslušný typ plnění v Příloze č. 4 této smlouvy, případně ve lhůtách dle smlouvy č. SML-2026144- VZ o poskytování servisní a uživatelské podpory systému Přístavní karty, vztahujeli se na danou vadu režim této servisní smlouvy; nestanoví-li Příloha č. 4 této Smlouvy nebo smlouva č. SML-2026-144-VZ jinak, pak bude vada odstraněna do čtyřiceti osmi (48) hodin od oznámení vady, pokud nebude v oznámení vady stanoveno jinak s ohledem na povahu vady; nebo

1. **Čl. XXXVIII. odst. 2 nově zní:**

1. Objednatel uhradí zhotoviteli v této souvislosti nezbytné a účelně vynaložené, prokazatelné a řádně účetně doložené náklady vzniklé mu z pozastavení prací na díle, jako jsou náklady na skladování, konzervaci, repasi, přesun kapacit a pojištění, není-li pozastavení prací:

1. nezbytné pro řádné provedení DÍLA;

1. způsobené v důsledku zhotovitelova nedodržení nebo porušení této smlouvy;

1. nezbytné pro bezpečnost osob, díla nebo jeho části.

Page 32

Jestliže takovéto přerušení prací, které nebylo způsobeno porušením povinností ZHOTOVITELE nebo jinou okolností na jeho straně, prokazatelně ovlivní možnost dodržet příslušný termín plnění, prodlužuje se dotčený termín o dobu odpovídající prokazatelnému dopadu tohoto přerušení na harmonogram, včetně případné přiměřené doby nezbytné k opětovnému zahájení prací. Po tuto dobu není ZHOTOVITEL v prodlení. Při více navazujících nebo opakovaných přerušeních se jejich dopad na harmonogram posuzuje v souhrnu. Trváli přerušení déle než 1 měsíc, jsou smluvní strany povinny projednat rovněž jeho další dopady na realizaci DÍLA.

1. **Čl. XXXIX. odst. 1 nově zní:**

ODSTOUPENÍ OD SMLOUVY ZE STRANY OBJEDNATELE

1. Neníli v této smlouvě stanoveno jinak, je objednatel, kromě zákonných důvodů odstoupení, oprávněn od této smlouvy odstoupit bez dalšího z důvodů podstatného porušení smlouvy ze strany zhotovitele. Objednatel od smlouvy odstoupí tak, že odešle zhotoviteli písemné oznámení o odstoupení, jehož účinky nastávají dnem doručení tohoto oznámení. K podstatnému porušení smlouvy ze strany zhotovitele dojde:

1. jestliže v průběhu plnění této smlouvy bylo se zhotovitelem zahájeno insolvenční řízení dle zákona č.182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů; nebo

1. jestliže zhotovitel v rozporu s ustanovením článku XLIII., bod 1. níže převede své závazky, povinnosti nebo práva plynoucí z této smlouvy na jiný subjekt bez předchozího písemného souhlasu objednatele; nebo

1. jestliže smluvní pokuta účtovaná zhotoviteli na základě výše uvedeného článku XXVII., bod 8. dosáhla úhrnem deset procent (10%) smluvní ceny díla bez DPH; nebo

1. jestliže je zhotovitel v takovém prodlení s časovým postupem realizace DÍLA dle čl. VIII. bod 1. a časového harmonogramu definovaného v Příloze 2 této smlouvy o dílo, které podstatným způsobem ohrožuje řádné a včasné dokončení DÍLA, a ZHOTOVITEL nezjedná nápravu ani v přiměřené dodatečné lhůtě stanovené OBJEDNATELEM v předchozí písemné výzvě.

1. **Čl. XXXIX. odst. 3 nově zní:**

1. V případě odstoupení od SMLOUVY OBJEDNATELEM podle výše uvedených bodů 1. nebo 2, je OBJEDNATEL dle své volby oprávněn:

1. ponechat si dosud provedené části DÍLA a další plnění, které mu ZHOTOVITEL poskytnul do účinnosti odstoupení, nebo

1. odmítnout DÍLO jako celek, včetně i jeho dosud provedených částí.

Page 33

1. **Čl. XXXIX. odst. 5 nově zní:**

1. Odmítneli OBJEDNATEL DÍLO ve smyslu čl. XXXIX odst. 3 písm. b) této SMLOUVY, není povinen ZHOTOVITEL na výzvu OBJEDNATELE DÍL již zaplacenou Cenu Díla, včetně již provedených částí DÍLA. OBJEDNATEL je současně povinen vrátit ZHOTOVITELI Rozhodneli si OBJEDNATEL DÍLO ponechat ve smyslu čl. XXXIX odst. 3 písm. a) této SMLOUVY:

1. bude oprávněn sám DÍLO dokončit nebo k jeho dokončení použít jiného zhotovitele;

1. OBJEDNATEL nebo jím zvolený jiný zhotovitel DÍLA využít za dohodnutých podmínek a za úplatu materiály a jiné dokumenty zajištěné ZHOTOVITELEM

1. uhradí OBJEDNATEL ZHOTOVITELI ZHOTOVITELE obohatil, a to ve výši odpovídající sjednané Ceně za Dílo za jednotlivé části;

1. uhradí ZHOTOVITEL odstranění vad a nedodělků, zvýšené náklady spojené s dokončením Díla pomocí jiných osob a dále uplatněné smluvní pokuty a případné nároky na náhradu škody. platit jeho , které budou považovat za vhodné; OBJEDNATELI na jeho výzvu rovněž náklady na

1. **Čl. XLIII. odst. 10 nově zní:**

1. V případě, že v důsledku porušení povinnosti ZHOT kybernetické bezpečnosti stanovené v bodech 8. a 9. tohoto článku, v dalších ustanoveních smlouvy o dílo nebo jejích přílohách, případně právními předpisy vztahujícími se na ZHOTOVITELE nebo jím poskytované plnění, dojde ke vzniku kybernetického bezpečnostního incidentu, který je OBJEDNATEL povinen podle platné legislativy hlásit příslušnému orgánu (zejména NÚKIB), má OBJEDNATEL právo na smluvní pokutu ve výši 1 000 000 Kč za každý jednotlivý případ.

1. **Změny v příloze č. 4 smlouvy o dílo**

1. **Čl. 1 nově zní:**

Cenu. V O a neprodleně vydá OBJEDNATELI již poskytnuté části DÍLA. na jeho výzvu to, o co se plněním takovém případě odstraní budou oprávněni k dokončení

OVITELE v oblasti

1. **Záruční doba**

Záruční doba je 24 měsíců ode dne předání a převzetí příslušné dokončené funkční části

DÍLA

, resp. příslušného dokončeného funkčního dílčího plnění technologií, uvedeného v příslušném

PROTOKOLU O PŘEDÁNÍ A PŘEVZETÍ

.

Page 34

Uplatňování záruky nebude podmíněno žádnou údržbou či servisem prováděným specializovanou organizací nad rámec údržby přesně definované v

DOKUMENTACI SKUTEČNÉHO PROVEDENÍ DÍLA

, zabezpečované pracovníky

OBJEDNATELE

s kvalifikací na správu IT sítí a databází.

1. **Změny v příloze č. 10 smlouvy o dílo**

1. **Čl. 21 nově zní:**

1. Exit plán

1. Dodavatel poskytne podle pokynů Zadavatele v rámci plnění Části 5 DÍLA veškerou potřebnou součinnost, dokumentaci a informace, a bude se podle pokynů Zadavatele účastnit společných jednání se Zadavatelem a případně s třetími stranami za účelem plynulého a řádného převedení činností spojených s poskytováním služeb či jejich příslušné části na Zadavatele či na nového dodavatele, které nastane po skončení účinnosti smlouvy s Dodavatelem.

1. Dodavatel v dostatečném předstihu vypracuje na základě pokynu Zadavatele dokumentaci vymezující veškeré podmínky pro převedení Služeb či jejich příslušné části na nového dodavatele, tzv. Exit plán, a poskytne plnění nezbytná k realizaci tohoto Exit plánu a to až do doby úplného převzetí služeb Zadavatelem nebo novým dodavatelem.

1. Zadavatel je oprávněn požádat o vypracování Exit plánu nejdříve 6 měsíců před řádným ukončením účinnosti smlouvy s Dodavatelem nebo kdykoliv spolu se Zadavatelovou výpovědí smlouvy, s odstoupením Zadavatele od Smlouvy, v průběhu výpovědní doby nebo po ukončení účinnosti této smlouvy. Zadavatel je oprávněn požádat o vypracování Exit plánu i po uplynutí doby trvání smlouvy s Dodavatelem, nejpozději však do uplynutí 5 měsíců po jejím ukončení. Dodavatel vypracuje Exit plán do 1 měsíce poté, co jeho vypracování Zadavatel vyžádá.

1. Plnění nezbytná k realizaci Exit plánu je Zadavatel oprávněn požadovat po Dodavateli i po uplynutí doby trvání smlouvy s Dodavatelem, nejdéle však do 12 měsíců po jejím ukončení, nestanoví-li Zadavatel nebo samotný Exit plán jinak.

1. Pro vyloučení pochybností se v souvislosti s Exit plánem podotýká, že cena za vypracování Exit plánu a poskytnutí plnění nezbytného k realizaci tohoto Exit plánu je součástí ceny Části 5 DÍLA Dodavatele, přičemž rozsah plnění nezbytného k realizaci Exit plánu či případnou účastí na společných jednáních se Zadavatelem a případně s třetími stranami za účelem plynulého a řádného převedení činností spojených s poskytováním služeb či jejich příslušné části na Zadavatele či na nového dodavatele, které nastane po skončení účinnosti smlouvy s Dodavatelem, celkově nepřesáhne objem 10 člověkodnů práce specialistů Dodavatele. Zadavatel je v souvislosti s Exit plánem oprávněn nad tento objem vyžádat od Dodavatele další služby práce

Page 35

specialistů Dodavatele, a to stejným způsobem a za stejných podmínek, jako u Části 5 DÍLA, a to v objemu a druhu dle uvážení Zadavatele, přičemž Dodavatel je povinen takto vyžádané služby poskytnout.

1. **Změny ve smlouvě o poskytování servisní podpory, která tvoří přílohu č. 3b zadávací dokumentace**

1. **Čl. IV odst. 5 nově zní:**

1. Cena za Paušální služby a jednotkové ceny Doplňkových služeb budou na základě písemného oznámení Zhotovitele upraveny jednou za kalendářní rok o průměrnou roční míru inflace za předcházející kalendářní rok, vyjádřenou přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen zveřejněným Českým statistickým úřadem. Upravené ceny se použijí od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po doručení písemného oznámení Objednateli. Jeli průměrná roční míra inflace nulová nebo záporná, ceny se podle tohoto ustanovení nemění. K první úpravě ceny může dojít nejdříve v roce 2028, a to na základě průměrné roční míry inflace za kalendářní rok 2027.

1. **Čl. V odst. 10 nově zní:**

1. Pověřené osoby Zhotovitele pro servisní a uživatelskou podporu Systému, které jsou oprávněny komunikovat s Objednatelem pro servisní a uživatelskou podporu:

- [·], mobil: [·], e-mailová adresa: [·]

**Rozhodnutí a oznámení o prodloužení lhůty pro podání nabídek**

V návaznosti na výše uvedené zadavatel rozhodl o prodloužení lhůty pro podání nabídek podle ust. § 98 odst. 2 ZZVZ, a to

**do 9. 10. 2026 09:00 hodin.**

**JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D., advokát zástupce zadavatele**